Lyda Salmonova

Lyda Salmonova, narozená 14. července 1889 v Praze jako Ludmila Vilemina Anna Salmonová, zemřela 7. listopadu 1968 v Praze, byla česká filmová a divadelní herečka, která se proslavila především v německé kinematografii v éře němého filmu. Rodinné zázemí a vzdělání Lyda Salmonová pocházela z významné a zámožné pražské rodiny. Její otec Josef Salmon byl lékař a patřil k zakladatelům české pediatrie. Matka Vilemína, rozená Králíková, pocházela z Lenory a měla aristokratický původ. Dívka byla pokřtěna v kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici jmény Ludmila Vilemina Anna. V Praze absolvovala výuku tance, což položilo základy její umělecké kariéry. V roce 1909 odjela do Berlína, kde absolvovala výuku herectví u Německého divadla. Divadelní a filmová kariéra Lyda Salmonová debutovala na divadelních prknech v roce 1910. Po svém hereckém vzdělání se rychle etablovala na berlínské divadelní scéně a v následujících letech vystupovala i v zahraničí, například ve Švédsku a Norsku. Jako členka Německého divadla Maxe Reinhardta zůstala aktivní až do roku 1918. Její filmový debut přišel v roce 1913 s produkcemi Die ideale Gattin a Der Student von Prag (Pražský student) po boku jejího budoucího manžela, legendárního Paula Wegenera. V Pražském studentovi ztvárnila postavu Lyduschky, cikánské dívky, v příběhu o chudém studentovi Balduinovi, který prodá svůj zrcadlový obraz satanickému kouzelníkovi Scapinellimu, zamiluje se do hraběnky a jeho zrcadlový obraz začne žít vlastním životem a sabotovat jeho kroky. Spolupráce s Paulem Wegenerem Ludmila, která v Německu začala vystupovat pod jménem Lyda Salmonova, se v divadle setkala s Paulem Wegenerem, uznávaným hercem a začínajícím filmovým režisérem. Netrvalo dlouho a stali se z nich partneři. Byla manželkou herce Paula Wegenera a objevila se po jeho boku v řadě filmů. Co je jisté, je to, že Paula velmi oslovila Ludmilina rodná Praha. V roce 1914 se proto společně s ní vypravil do tohoto města, aby zde natočili film podle literární předlohy Hannse Heinze Ewerse Pražský student. Vrchol kariéry a významné filmy Přestože Lyda Salmonová nikdy nehrála v českém filmu, svými rolemi psala filmovou historii - především ve filmech Pražský student, Golem a Peter Lump. Jedním z jejích nejvýznamnějších filmů byl Golem (Der Golem, wie er in die Welt kam) z roku 1920, režírovaný Paulem Wegenerem a Carlem Boesem. V tomto filmu, odehrávajícím se v Praze 16. století, ztvárnila roli Miriam, dcery rabína, který vytvoří Golema - obří bytost z hlíny, kterou pomocí magie oživí, aby ochránil pražské Židy před pronásledováním. V tomto filmu hrála roli Miriam, dcery rabína Löwa. Golem je považován za klasiku německého němého filmu a byl jedním z mezinárodně největších úspěchů německé kinematografie. Film byl promítán v měsíce vyprodaných představeních ve Spojených státech a dokonce i v Číně. Pozdější kariéra a návrat do vlasti Ludmila nikdy nepřerušila kontakty se svou rodnou zemí. Její berlínský byt se stal střediskem pro mnoho umělců a častými hosty zde byl kupříkladu básník a politik Jaroslav Kvapil nebo režisér Karel H. Hilar. Ve dvacátých letech se vrátila na česká divadelní jeviště a usilovala zde i o filmovou kariéru. Bohužel filmová společnost Pellico-Film, se kterou uzavřela smlouvu, zkrachovala. Po návratu do Československa se navíc začalo rozpadat její manželství, které zaniklo snad v roce 1926. Konec manželství znamenal i konec úspěšně rozjeté filmové kariéry. Po roce 1923 se Lyda Salmonová stáhla z filmového průmyslu a začala pracovat jako učitelka herectví pro UFA. Stala se lektorkou na dramatické škole UFA v Babelsbergu. Na jevišti naposledy vystoupila na počátku třicátých let. Pod svým vyvdaným jménem posléze založila svoji vlastní hereckou školu Schauspielstudio Lyda Wegener. Škola byla ale za války uzavřena a nakonec zničena během náletu. Později založila vlastní hereckou školu nazvanou Schauspielstudio Lyda Wegener. Čas od času opět hrála v divadle, naposledy na počátku 30. let. Lyda Salmonová zemřela 7. listopadu 1968 v Praze ve věku 79 let. Přestože byla významnou osobností německého němého filmu, její jméno na dlouhá léta upadlo v zapomnění. Dnes je však uznávána jako důležitá postava rané kinematografie, která se podílela na formování německého expresionistického filmu.