Natacha Régnier

Natacha Régnier, narozená 11. dubna 1974 v Ixelles, městské části Bruselu v Belgii, je belgická herečka, která se proslavila především svými rolemi ve francouzských filmech. Již od raného dospívání projevovala zájem o divadlo. Její první filmovou rolí byla postava v krátkém filmu The Motorcycle Girl (1993) režiséra Stéphana Carpiauxe. Počátky kariéry Po svém debutu ztvárnila Natacha Régnier několik rolí ve francouzských televizních produkcích. V roce 1996 si jí všiml scenárista Pascal Bonitzer, který ji obsadil do svého režijního debutu Encore, kde ztvárnila devatenáctiletou studentku zamilovanou do svého profesora filozofie. Jako dítě snila o filmové kariéře poté, co viděla Catherine Deneuve ve filmu Peau d'âne. Mezinárodní průlom Skutečný mezinárodní průlom přišel v roce 1998 s filmem The Dreamlife of Angels (La Vie rêvée des anges) režiséra Ericka Zoncy. V tomto filmu ztvárnila nespolečenskou a náladovou Marii, která byla pravým opakem svobodomyslné a optimistické Isy (Élodie Bouchez). Navzdory rozdílům mezi nimi se mezi dívkami vyvinulo intenzivní emocionální pouto. Film sleduje postupný rozpad jejich přátelství, kdy energická a odolná Isa se snaží zastavit Mariino ponuré upadání, zatímco Marie odmítá lidi, kterým na ní skutečně záleží, a marně se snaží dosáhnout iluze lepšího života. Ocenění a uznání Za svůj výkon ve filmu The Dreamlife of Angels získala Natacha Régnier spolu s Élodie Bouchez cenu za nejlepší ženský herecký výkon (Prix d'interprétation féminine) na filmovém festivalu v Cannes v roce 1998. Kromě toho obdržela také Evropskou filmovou cenu a Césara za nejslibnější herečku. Natacha Régnier se tak stala první belgickou herečkou, která získala Césara. Další filmová kariéra Po úspěchu filmu The Dreamlife of Angels následovala role ve filmu Criminal Lovers (1999). Pokračovala ve spolupráci s režisérem Françoisem Ozonem ve filmu Criminal Lovers, kde hrála po boku svého téměř jmenovce Jérémieho Reniera. V průběhu své kariéry se objevila po boku významných herců v rolích otcovských postav: Michela Piccoli ve filmu Tout va bien, on s'en va, Françoise Berléanda v His Father's Daughter a Michela Bouqueta v How I Killed My Father. Umělecká všestrannost Natacha Régnier je jemná a náročná herečka, která střídá první filmy s díly zavedených režisérů. Projevuje přednost pro velmi osobní umělecké světy, jako jsou ty divadelníka Luca Bondyho, básníka Eugena Greena (Le Pont des Arts, 2004) nebo herečky Jane Birkin (Boxes). Spolupracovala také se svými brilantními krajany Chantal Akerman (Tomorrow We Move) a Lucasem Belvauxem (sociální drama The Reason of the Weaker, 2006). Mladý autor Emmanuel Bourdieu, vášnivý pro manipulaci a zmatení pocitů, v ní zřejmě našel svoji múzu, protože herečka s průsvitnou pletí se objevila ve všech jeho třech celovečerních filmech: Vert paradis (2003), Amitiés maléfiques a Intrusions (2008). Osobní život Natacha Régnier v minulosti chodila s hercem Jérémiem Renierem. Byla vdaná za francouzského hudebníka Yanna Tiersena, se kterým má dceru Lise (narozenou v roce 2002), ale později se rozvedli. Má také dceru Jessie (narozenou v červnu 2008) s Guillaumem Bounaudem. Uvedla, že jejím idolem je filmová herečka Sandrine Bonnaire. Mezi další významné filmy v její filmografii patří Capital, The Son of Joseph, The Prey, The Benefit of the Doubt a televizní seriály jako Anomalia a Les bracelets rouges. Za svůj výkon byla nominována na cenu Magritte Award v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli. Natacha Régnier si během své kariéry vybudovala pověst všestranné herečky, která dokáže ztvárnit komplexní a emocionálně náročné postavy.