Josef Reithofer

Josef Reithofer, narozen 15. října 1883 ve Vídni, Rakousko-Uhersko, zemřel 11. listopadu 1950 v Berlíně, Německo, byl rakouský divadelní a filmový herec. Původním jménem Josef Kießlich, byl známý především jako charakterní herec vedlejších rolí. Divadelní začátky Josef Reithofer studoval herectví u Willyho Benthina a svou divadelní kariéru zahájil v létě roku 1905, kdy získal první angažmá v kolínském divadle Flora-Theater. Jeho další divadelní působiště zahrnovala města jako Colmar, Flensburg a Regensburg. V roce 1910 přišel do Mnichovského lidového divadla (Münchner Volkstheater) a brzy poté začal vystupovat na berlínských jevištích. Jako divadelní herec si vybudoval solidní reputaci, která mu později pomohla proniknout do filmového průmyslu. Filmová kariéra Svou první filmovou roli získal v roce 1917 ve Vídni, kdy si také změnil jméno z Josef Kießlich na Josef Reithofer. Od roku 1919 působil v německém filmu, kde po několik desetiletí ztvárňoval širokou škálu vedlejších postav. Mezi jeho rané filmy patří Das Kussverbot (1920), kde hrál postavu Wachoffizier von der Leyden, a Maud, die große Sensation (1923). Tyto snímky položily základ jeho dlouhé filmové kariéry. Úspěchy ve 30. letech Ve 30. letech se Reithofer etabloval jako spolehlivý charakterní herec. Mezi jeho významnější filmy z tohoto období patří Kaiserwalzer (1933, anglický název The Emperor's Waltz), hudební film režiséra Frederic Zelnika, kde se děj odehrává za dob rakousko-uherského císaře Františka Josefa. V roce 1938 se objevil ve filmu Die Nacht der Entscheidung (Noc rozhodnutí), kde ztvárnil roli hotelového portýra v Hamburku. Téhož roku účinkoval také ve filmu Der Berg ruft (Hora volá), který režíroval Luis Trenker. Tento snímek patřil do žánru tzv. Bergfilme (horských filmů), které byly v Německu velmi populární. Válečná léta Během 40. let pokračoval Reithofer v natáčení filmů v Německu. V roce 1939 se objevil ve filmu Robert Koch, der Bekämpfer des Todes (Robert Koch, bojovník proti smrti), historickém snímku o slavném německém lékaři. Následovaly role ve filmech Ohm Krüger (1941) a Die goldene Stadt (1942, Zlaté město), kde ztvárnil postavu venkovského sedláka. V roce 1944 natočil několik filmů včetně snímků Solistin Anna Alt a Der Mann im Sattel (Muž v sedle). Reithofer byl v roce 1944 zařazen na tzv. Gottbegnadeten-Liste (Seznam bohem obdařených) Říšského ministerstva pro lidovou osvětu a propagandu, což byl seznam umělců považovaných režimem za nepostradatelné. Pozdní kariéra Po druhé světové válce se Reithofer objevil ještě v několika filmech, včetně snímku Das fremde Leben (Cizí život), který byl natočen v roce 1944, ale do kin se dostal až v roce 1951, tedy po hercově smrti. Jeho posledním filmem byl Eva im Frack (Eva ve fraku) z roku 1950. Josef Reithofer zemřel 11. listopadu 1950 v Berlíně ve věku 67 let. Odkaz Josef Reithofer patřil k té generaci rakouských a německých herců, kteří začínali svou kariéru v éře němého filmu a úspěšně přešli do zvukové éry. Během své více než třicetileté filmové kariéry se objevil v desítkách filmů, kde většinou ztvárňoval vedlejší, ale důležité charakterní role. Jeho schopnost přesvědčivě ztvárnit různorodé postavy z něj učinila vyhledávaného herce své doby. Přestože nikdy nedosáhl statusu filmové hvězdy, jeho spolehlivé herecké výkony přispěly k úspěchu mnoha filmů německé kinematografie první poloviny 20. století.