Nicole Regnault, narozená 19. května 1924 v Paříži ve Francii jako Nicole Sasserath, byla francouzská herečka, která zemřela 8. července 2022 v Cannes, Alpes-Maritimes, Francie.
Počátky kariéry
Nicole Regnault se narodila jako Nicole Emma Sasserath a již v osmi letech projevila zájem o herectví, když ztvárnila čarodějnici ve školním představení. Její rodina brzy pochopila, že by bylo zbytečné bránit jejímu talentu, a tak se na konci okupace zapsala do tehdy velmi ceněných kurzů slavné Andrée Bauer-Thérond a Maurice Escanda. Zde se setkala s několika začínajícími herci, včetně Michela Piccoliho. Brzy přijala umělecké jméno Regnault (její rodné příjmení Sasserath znělo jako "Ça se rate" - "To se nepovede", což nebylo pro herečku ideální). Její filmový debut přišel v roce 1945, kdy se objevila v malé roli ve filmu Les Dames du Bois de Boulogne (The Ladies of the Bois de Boulogne) režiséra Roberta Bressona.
Filmová kariéra
Ačkoliv Nicole Regnault nikdy nezískala hlavní role, vybudovala si solidní kariéru v menších a vedlejších rolích. Po svém debutu v Bressonově filmu Les Dames du Bois de Boulogne (1945) se objevovala v různých filmech francouzské kinematografie. Mezi její další významné filmy patří Crainquebille (1954) režiséra Ralpha Habiba, kde ztvárnila matku početné rodiny opuštěnou manželem, a Fantaisie d'un jour (1955) režiséra Pierra Cardinala. Byla také oblíbenou herečkou režiséra Jeana Loubignaca, pod jehož vedením natočila šest filmů mezi lety 1950 a 1955, včetně čtyř filmů ze série Piédalu s komikem Dedem Ryselem.
Spolupráce s významnými režiséry
Jedním z jejích nejznámějších filmů je Mon Oncle (1958) režiséra Jacquesa Tatiho, který získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. V tomto filmu ztvárnila roli řidičky automobilu, což byl malý, ale zapamatovatelný výkon v rámci Tatiho vizuální komedie. Kromě toho se objevila také ve filmu L'Air de Paris (1954) režiséra Marcela Carného a v mezinárodní produkci Gigi (1957) režiséra Vincentea Minnelliho, kde ztvárnila Pařížanku s dlouhým nosem, která vyvolává ironické komentáře Maurice Chevaliera v úvodní sekvenci.
Pozdější život a návrat k filmu
Z rodinných důvodů byla Nicole Regnault nucena opustit hereckou profesi koncem 50. let a přestěhovala se do oblasti Cannes. Díky blízkosti filmových studií Victorine se však k filmu vrátila v roce 1979 ve snímku Drôles de gendarmes režiséra Bernarda Launoise. Po dlouhé pauze se v roce 2004, ve věku 80 let, objevila v populární komedii Brice de Nice režiséra Jamese Hutha, což byl pozoruhodný návrat na plátno po mnoha letech. Její herecká kariéra tak překlenula téměř šest desetiletí francouzské kinematografie, od poválečného období až po moderní komedii 21. století.