Mónica Randall

Mónica Randall, vlastním jménem Aurora Juliá Sarasa, se narodila 18. listopadu 1942 v Barceloně, Katalánsko, Španělsko. Tato významná španělská herečka a televizní moderátorka se během své dlouhé kariéry prosadila jako jedna z výrazných osobností španělské kinematografie. Počátky kariéry Svou uměleckou dráhu zahájila v Barceloně, kde studovala dramatické umění. Brzy po studiích debutovala v divadle, kde účinkovala v komediích jako "Cena de matrimonios" a "Pisito de soltero". Byla také členkou divadelní společnosti Alejandra Ulloa. Do filmového světa vstoupila v roce 1963 snímkem La Revoltosa a o dva roky později zazářila ve filmu Muerte en primavera (1965). Éra spaghetti westernů V 60. letech se Mónica Randall stala pravidelnou tváří žánru spaghetti western, který byl v té době ve Španělsku velmi populární. Objevila se v několika významných westernových filmech, mezi něž patří Los héroes del oeste (1965), One Hundred Thousand Dollars for Ringo (1965) a Los cinco de la venganza (1967). Její mezinárodní průlom přišel s filmem Red Sun (1971), kde ztvárnila postavu Marie po boku hvězd jako Charles Bronson, Toshirô Mifune, Alain Delon a Ursula Andress. Zlatá éra španělské kinematografie Sedmdesátá léta představovala pro Mónicu Randall vrchol filmové kariéry. V roce 1972 se objevila v kritiky oceňovaném filmu Mi querida señorita (My Dearest Senorita), který byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. V tomto průlomovém snímku režiséra Jaimeho de Armiñána ztvárnila postavu Feli vedle hlavního představitele Josého Luise Lópeze Vázqueze. Jednou z jejích nejvýznamnějších rolí byla postava Pauliny v psychologickém dramatu Cría cuervos (1976) režiséra Carlose Saury. Film získal Velkou cenu na filmovém festivalu v Cannes a je považován za jedno z mistrovských děl španělské kinematografie. Randall zde ztvárnila přísnou tetu, která se stává opatrovnicí tří osiřelých dívek. V roce 1978 excelovala v satirické komedii La escopeta nacional (The National Shotgun) režiséra Luise Garcíi Berlangy, kde hrála postavu Mercé. Film se stal prvním dílem úspěšné trilogie, která kriticky reflektovala španělskou společnost po Francově éře. Televizní kariéra Od 70. let začala Mónica Randall pravidelně vystupovat v televizních produkcích. Její televizní kariéra zahrnuje účinkování v mnoha seriálech, včetně Una gloria nacional, Fábulas a Juntas, pero no revueltas. V letech 2002-2004 se objevila v populárním seriálu Ana y los siete, kde ztvárnila postavu Rosy de Castro. Pozdější kariéra Během své dlouhé kariéry natočila Mónica Randall více než 110 filmů a televizních pořadů. Kromě herectví se věnovala také režii. Její filmografie zahrnuje další významné snímky jako Cristina Guzmán (1968), Stay As You Are (1978) a Tiempo de tormenta (2003). Za své výkony získala několik ocenění, včetně cen Feroz a Fotogramas de Plata. Mónica Randall patří mezi nejvýznamnější španělské herečky své generace, jejíž všestranný talent jí umožnil ztvárňovat širokou škálu rolí od westernů přes dramata až po komedie. Její přínos španělské kinematografii zůstává trvalým odkazem filmového umění druhé poloviny 20. století.