Carlos Ramírez

Carlos Julio Ramírez (4. srpna 1916, Tocaima, Kolumbie – 12. prosince 1986, Miami, Florida) byl kolumbijský barytonista a herec, který se stal jedním z nejvýznamnějších kolumbijských pěvců všech dob a během 40. let 20. století působil jako smluvní herec ve studiích MGM v Hollywoodu. Raná léta a hudební začátky Ramírez začal zpívat již jako malý chlapec, kdy vystupoval za drobné mince na lodích plujících po řece Magdalena. Na jedné z těchto lodí, zvané "Unión", se setkal s konzervativním politikem Dr. Laureano Gómezem, který mu nabídl, že zaplatí jeho akademické i hudební vzdělání v Bogotě. Gómez, který se později stal prezidentem Kolumbie, zapsal mladého Carlose do školy "Colegio Salesiano" a svěřil ho hudebnímu učiteli Emiliu Murillovi. Když se Carlosův otec, zapálený liberál, dozvěděl, že jeho syna sponzoruje konzervativec, vzal ho ze školy. Přesto Carlos zůstal v Bogotě se svou sestrou Alcirou, která byla také vynikající zpěvačkou, a mohl tak pokračovat ve svých hudebních studiích u profesora Murilla. Jeho oficiální debut se uskutečnil v roce 1928 v rozhlasové stanici "La Voz de la Victor", jedné z prvních rozhlasových stanic v Kolumbii, kde se setkal s maestrem Efraínem Orozcem, který ho požádal, aby se připojil k jeho orchestru na dlouhé jihoamerické turné. Během pobytu v Buenos Aires v Argentině se Carlos setkal s významným párem hudebního světa: dirigentem Andrém Kostelanetzem a jeho manželkou, slavnou operní sopranistkou Lily Ponsovou. Tento pár ho angažoval, aby zpíval v "Café Maipó" a v rozhlasové stanici "Radio Municipal". Filmová kariéra v Hollywoodu Ramírez se stal smluvním hercem MGM Studios a účinkoval v několika významných filmech 40. let. Jeho filmová kariéra začala v roce 1944, kdy se objevil ve filmu Bathing Beauty (Koupací kráska) po boku Esther Williamsové. V tomto filmu, který režíroval George Sidney, ztvárnil sám sebe jako kolumbijského barytonového zpěváka a předvedl své pěvecké umění. Film se stal významným milníkem v kariéře Esther Williamsové a Ramírez zde zazářil svým výkonem. Téhož roku se objevil ve filmu Two Girls and a Sailor (Dvě dívky a námořník), muzikálu z období druhé světové války, kde opět uplatnil svůj pěvecký talent. V roce 1945 následovaly další významné role ve filmech Anchors Aweigh (Vzhůru a dolů), kde hrál postavu jménem Carlos po boku Franka Sinatry a Genea Kellyho, a Where Do We Go from Here? (Kam jdeme odtud?), kde ztvárnil postavu Benita. V tomto fantazijním muzikálu předvedl jeden z nejlepších pěveckých výkonů ve filmu, když zpíval v mini-operetě "The Nina, the Pinta, the Santa Maria". V roce 1953 se Ramírez podílel na filmu Latin Lovers (Latinští milenci), kde sice osobně nevystupoval, ale propůjčil svůj hlas Ricardu Montalbanovi pro písně "I Had to Kiss You" a "A Little More of Your Amour". Jeho bohatý barytonový hlas byl velmi ceněn a často byl využíván k dabování jiných herců. Pozdější kariéra a odkaz Kromě filmové kariéry se Ramírez věnoval i nahrávání hudby. Jeho první nahrávky kolumbijské hudby byly pořízeny v roce 1952, včetně písně "Besame Morenita" a dalších. Zpíval také mnoho skladeb z mezinárodního repertoáru. Během své velmi úspěšné kariéry vydělal značné množství peněz, bohužel však také hodně ztratil kvůli své závislosti na hazardních hrách. Svou poslední dlouhohrající desku nahrál v roce 1972 s pomocí slavného kolumbijského skladatele Blase Emilia Atehortuy. Carlos Julio Ramírez zemřel 12. prosince 1986 v Miami na Floridě ve věku 70 let, zanechávaje za sebou bohaté hudební a filmové dědictví jako jeden z nejvýznamnějších kolumbijských umělců, který se prosadil v Hollywoodu.