Bonnie Raitt

Bonnie Lynn Raitt, narozená 8. listopadu 1949 v Burbanku v Kalifornii, je americká zpěvačka, kytaristka a skladatelka. Jako dcera broadwayského muzikálového herce Johna Raitta a pianistky Marjorie Goddard vyrůstala v Los Angeles v prostředí, kde byl kladen důraz na umění, kvakerské tradice a společenský aktivismus. Hudební začátky Bonnie Raitt se začala věnovat hudbě již v osmi letech, kdy dostala jako vánoční dárek kytaru značky Stella. Přestože byla od dětství vášnivou milovnicí hudby, zpočátku nepředpokládala, že se stane její profesí. V pozdních 60. letech se přestěhovala do Cambridge v Massachusetts, kde studovala na Harvardu/Radcliffe sociální vztahy a africká studia. Během studia se ponořila do místní folkové a bluesové scény a vystupovala v místních kavárnách. Ve věku 14 let ji zaujalo album Blues at Newport 1963, které v ní probudilo zájem o blues a slide kytaru. Po třech letech studia opustila vysokou školu, aby se plně věnovala hudbě, a brzy začala vystupovat s legendami blues. Raná kariéra V roce 1971 vydala Bonnie Raitt ve svých 22 letech své eponymní debutové album u Warner Bros. Records. V průběhu 70. let byla velmi produktivní a vydala celkem osm alb během osmi let. Její tvorba byla kritiky oceňována, ale komerční úspěch se dostavil až mnohem později. Raitt se stala známou svým osobitým stylem, který kombinoval prvky blues, rocku, folku a country. Byla také vyhledávanou studiovou hudebnicí a spolupracovala s umělci jako Warren Zevon, Little Feat, Jackson Browne, Pointer Sisters, John Prine a Leon Russell. Období útlumu a znovuzrození V 80. letech se její kariéra zpomalila. V roce 1983 ji Warner Bros. Records propustili po komerčním neúspěchu alb The Glow (1979) a Green Light (1982). Raitt se potýkala s osobními problémy, včetně závislosti na alkoholu, což vedlo k depresím. Její album Nine Lives z roku 1986 se umístilo pouze na 115. místě žebříčku Billboard. Zlom nastal, když podepsala smlouvu s Capitol Records a začala spolupracovat s producentem Donem Wasem. Výsledkem byla deska Nick of Time vydaná v roce 1989, která se stala jejím komerčním průlomem. Komerční úspěch Album Nick of Time se vyšplhalo na první místo žebříčku Billboard 200 a v roce 1990 získalo tři ceny Grammy, včetně prestižní ceny za Album roku. Raitt také získala čtvrtou Grammy za duet "I'm in the Mood" s Johnem Lee Hookerem. Toto album, které sama Raitt označila za své "první střízlivé album", se v USA prodalo v pěti milionech kopií. Na tento úspěch navázala albem Luck of the Draw (1991), které se v USA prodalo v sedmi milionech kopií a vyneslo jí další tři ceny Grammy. V roce 1994 vydala album Longing in Their Hearts, které se také umístilo na prvním místě žebříčku a získalo dvě Grammy. Její spolupráce s Donem Wasem vyvrcholila živým albem Road Tested (1995). Pozdější kariéra V roce 2002 získala Bonnie Raitt hvězdu na hollywoodském chodníku slávy za své přínosy hudebnímu průmyslu. V roce 2003 vydal Capitol Records kompilační album The Best of Bonnie Raitt, které obsahovalo písně z jejích předchozích alb u Capitol Records od roku 1989 do roku 2002. V roce 2004 se podílela na albu True Love od Tootse and the Maytals, které získalo Grammy za nejlepší reggae album. V září 2005 vydala album Souls Alike, které se v USA dostalo do první dvacítky žebříčku Billboard. V roce 2006 vydala živé DVD/CD Bonnie Raitt and Friends. Uznání a odkaz Bonnie Raitt je desetinásobnou držitelkou ceny Grammy a v roce 2000 byla uvedena do Rock and Roll Hall of Fame. Časopis Rolling Stone ji zařadil mezi "100 největších zpěváků všech dob" a "100 největších kytaristů všech dob". Je známá svým charakteristickým hlasem, mistrovskou hrou na slide kytaru a svou Fender Stratocaster, kterou používá od roku 1969. V roce 1996 se stala první ženskou hudebnicí, která získala vlastní signovanou řadu kytar Fender. V roce 2023 získala další tři ceny Grammy za své album Just Like That..., včetně ceny za Píseň roku za titulní skladbu. Kromě své hudební kariéry je Bonnie Raitt také známá svým politickým aktivismem. Účastnila se kampaní proti válce ve Střední Americe, proti apartheidu, vystupovala na historických koncertech No Nukes v Madison Square Garden v roce 1980 a spoluzaložila organizaci MUSE (Musicians United for Safe Energy). Také se zasazuje o ochranu životního prostředí a práva žen a původních Američanů.