Arne Ragneborn

Arne Vilhelm Joel Ragneborn (13. července 1926, Hammarby, Stockholm – 5. ledna 1978, Stockholm) byl švédský herec, filmový režisér a scenárista. Během své kariéry se objevil ve 23 filmech mezi lety 1944 a 1976. Počátky kariéry Ragnebornova cesta k filmu začala v roce 1942, kdy byl angažován v Dramatenu (Královském dramatickém divadle) pro roli v inscenaci Emil a detektivové, kterou však kvůli příliš slabému hlasu nezískal. Přesto začal hrát menší role na stockholmských scénách a při turné s Riksteatern. V roce 1944 zorganizoval se svými přáteli turné s představením Lidelse utan moral (Vášeň bez morálky), které však skončilo předčasně. V roce 1946 byl přijat do herecké školy Dramatenu a později se stal i režijním elévem. Jeho první významná filmová role přišla v roce 1948, kdy ztvárnil těžce nemocného syna vědce ve filmu Intill helvetets portar. V roce 1952 studoval divadlo v Anglii a později pobýval v Paříži na francouzském státním stipendiu. Režijní kariéra Ragneborn se proslavil především jako režisér několika kontroverzních filmů v 50. letech. Jeho režijní debut přišel v roce 1954 s filmem Farlig frihet (The Vicious Breed), kde sám ztvárnil hlavní roli mladého delikventa Myggana, který uteče z nápravného zařízení a vydá se na cestu zločinu. Film byl kritiky označován za technicky zdařilý, ale morálně problematický. V roce 1955 režíroval drama Paradiset (Paradise), které vypráví příběh dvou alkoholiků, kteří přijdou o práci, přičemž jeden z nich dokáže svůj problém překonat, zatímco druhý nikoliv. Téhož roku natočil komedii 91:an Karlsson rycker in, založenou na populárním švédském komiksu. V roce 1956 režíroval sociální drama Flamman (Girls Without Rooms) o mladé dívce, která se kvůli svému příteli zaplete do kriminální činnosti. Film byl sedm týdnů zadržován cenzurou, než byl s několika střihy uvolněn pro promítání. Kontroverze a cenzura Vrcholem Ragnebornovy kariéry i jejím zlomovým bodem byl film Det händer i natt (1957), gangsterský příběh s Larsem Ekborgem a Ingrid Thulin v hlavních rolích. Film byl švédskou cenzurou zcela zakázán, což byl první takový případ od roku 1917. Přestože byl film exportován do zahraničí, kde se promítal například v Dánsku, Itálii a Západním Německu, ve Švédsku mohl být uveden pouze v silně sestříhané verzi s novým rámcovým příběhem a pod názvem Aldrig i livet (Never in Your Life). Tato verze přetvořila původní drsný kriminální příběh na sen jedné z postav a přidala komediální prvky. Neúspěch této upravené verze a finanční ztráty spojené s cenzurním zákazem vedly k úpadku Ragnebornovy kariéry. Pozdější život a odkaz Po kontroverzích spojených s filmem Det händer i natt Ragnebornova kariéra jako režiséra i herce upadala. Přestože jeho filmy byly v době svého vzniku kritiky často odmítány jako povrchní spekulace na sociální témata, s odstupem času došlo k jejich přehodnocení. Ragneborn je dnes považován za průkopníka v zobrazování sociálních problémů ve švédské kinematografii, jako byla mladistvá delikvence, alkoholismus a prostituce. Jeho nejznámějším hereckým výkonem zůstává role ve filmu Leva på 'Hoppet', který získal ocenění Stříbrný medvěd v kategorii komedií na 1. Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. Arne Ragneborn zemřel 5. ledna 1978 ve Stockholmu ve věku 51 let.