Jack Albertson

Jack Albertson, narozen 16. června 1907 v Maldenu, Massachusetts, zemřel 25. listopadu 1981 v Hollywood Hills, Kalifornie, byl americký herec, komik, tanečník a zpěvák, který se proslavil na divadle, ve filmu i v televizi. Rané období a začátky kariéry Narodil se do rodiny ruských židovských přistěhovalců Flory a Leopolda Albertsonových. Jeho matka byla divadelní herečka, která rodinu podporovala prací v továrně na obuv. Jack opustil střední školu po pouhém roce studia a pracoval na různých místech, včetně místní továrny General Electric a jako pomocník v kulečníkových hernách, kde se naučil základy stepování od svých kolegů. V osmnácti letech začal vystupovat profesionálně. Jeho sestra Mabel, která se později také stala herečkou, ho naučila první kroky ve stepování. Albertson se přestěhoval do New Yorku, aby se prosadil v zábavním průmyslu, ale zpočátku byl tak chudý, že přespával v prázdných železničních vagónech nebo v Central Parku. Vaudeville a Broadway Albertson se připojil k vaudevillové skupině známé jako Dancing Verselle Sisters a později pracoval v burlesce jako tanečník a "straight man" pro komika Phila Silverse na okruhu Minsky's Burlesque. Na Broadwayi debutoval v revue Meet the People v roce 1940 a následně účinkoval v mnoha divadelních hrách a muzikálech, včetně High Button Shoes, Top Banana, The Cradle Will Rock, Make Mine Manhattan, Show Boat, Girl Crazy a dalších. Jeho nejvýznamnějším divadelním úspěchem byla role Johna Clearyho ve hře The Subject Was Roses z roku 1964, za kterou získal cenu Tony za nejlepšího herce ve vedlejší roli. Filmová kariéra Albertson se objevil ve více než 30 filmech. Jednou z jeho raných menších rolí byla postava poštovního úředníka ve filmu Miracle on 34th Street, který přesměrovává dopisy adresované "Santa Clausovi" na soud, kde je Kris Kringle souzen. Za svůj výkon ve filmové adaptaci The Subject Was Roses z roku 1968 získal Oscara za nejlepšího herce ve vedlejší roli. Později se omluvil dětskému herci a spolunominovanému Jacku Wildovi za to, že cenu vyhrál; Albertson očekával, že Wild zvítězí za svou roli ve filmu Oliver! Mezi jeho další významné filmy patří Man of a Thousand Faces (1957), Days of Wine and Roses (1962), How to Murder Your Wife (1965) a The Flim-Flam Man (1967). Albertson ztvárnil dědečka Joea ve filmu Willy Wonka & the Chocolate Factory (1971) a Mannyho Rosena v populárním katastrofickém filmu The Poseidon Adventure (1972). V roce 1981, jen několik měsíců před svou smrtí, propůjčil hlas postavě Amose Sladea v animovaném filmu The Fox and the Hound. Televizní úspěchy Albertson měl hostující role v desítkách televizních seriálů a varietních pořadů, stejně jako v několika televizních filmech. Prokázal svou všestrannost jako herec tím, že získal ocenění ve třech médiích; vyhrál cenu Tony v roce 1965 za svůj broadwayský výkon jako nevrlý irský otec ve hře The Subject Was Roses, Oscara v roce 1969 za nejlepšího herce ve vedlejší roli ve filmové verzi této hry z roku 1968, dvě ceny Emmy (1975 a 1976) za ztvárnění mrzutého majitele benzínové pumpy a garáže v televizním seriálu Chico and the Man a další Emmy za hostování v show Cher v roce 1975. Albertson ztvárnil postavu "The Man" Eda Browna v populárním seriálu Chico and the Man s Freddiem Prinzem. V seriálu účinkoval po celou dobu jeho vysílání od roku 1974 do roku 1978. Za tuto roli získal cenu Emmy v roce 1976, což bylo jeho druhé ocenění Emmy; první získal za vystoupení ve varietní show Cher v roce 1975. V seriálu Chico and the Man hrál mrzutého, cynického majitele garáže, který se spřátelí s mladým Chicanem. Jeho kolega z tohoto seriálu, komik Freddie Prinze, spáchal v roce 1977 sebevraždu. Jedinečné úspěchy Jack Albertson patří mezi vzácnou skupinu 24 herců, kteří získali tzv. "Triple Crown of Acting" - tedy ceny Tony, Oscar a Emmy. Za svůj výkon jako John Cleary ve hře The Subject Was Roses z roku 1964 a její filmové adaptaci z roku 1968 získal cenu Tony za nejlepšího herce ve vedlejší roli a Oscara za nejlepšího herce ve vedlejší roli. To ho řadí mezi vybranou skupinu jedenácti herců, kteří získali obě tato ocenění za stejnou roli. Za své příspěvky televiznímu průmyslu byl Albertson v roce 1977 poctěn hvězdou na hollywoodském chodníku slávy na adrese 6253 Hollywood Boulevard. Pozdní kariéra a odkaz Ačkoli byl Albertson mimořádně aktivní více než 20 let, právě v 70. letech získal trvalou popularitu mezi generací fanoušků díky třem rolím dobrosrdečných, ale nevrlých starších mužů. V kinech si získal přízeň fanoušků všech věkových kategorií svými postavami ve filmech Willy Wonka and the Chocolate Factory (1971) a The Poseidon Adventure (1972). Byl také známý díky dvěma rozhlasovým pořadům, Just Plain Bill a The Jack Albertson Comedy Show. Albertson se objevil ve více než 30 filmech. Získal Oscara za nejlepšího herce ve vedlejší roli za svou roli ve filmu The Subject Was Roses z roku 1968. Ironicky se později omluvil za získání ceny Jacku Wildovi, který byl také nominován a o kterém Albertson očekával, že vyhraje. Objevil se jako dědeček Joe Charlieho Bucketa ve filmu Willy Wonka and the Chocolate Factory a ve filmu The Poseidon Adventure, kde hrál Mannyho Rosena, manžela Belle. Mnoho let žil v West Hollywoodu v Kalifornii. V roce 1978 mu byla diagnostikována rakovina tlustého střeva, ale tuto informaci si nechal pro sebe a pokračoval v herectví. Dvě z jeho posledních rolí byly v televizních filmech My Body, My Child (1982) a Grandpa, Will You Run with Me? Jack Albertson zemřel 25. listopadu 1981 ve věku 74 let.