Erzsi Pártos

Erzsi Pártos (narozena jako Erzsébet Pollák 2. dubna 1907 v Budapešti, Maďarsko – zemřela 18. dubna 2000 v Budapešti) byla významná maďarská herečka, která se během své dlouhé kariéry objevila ve více než osmdesáti filmech a stala se jednou z nejznámějších charakterních hereček maďarské kinematografie. Počátky kariéry Narodila se jako dcera klempíře Mosiho Móra Polláka a Betti Schwarcz. V letech 1926-1929 studovala na herecké škole Národního sdružení herců (Országos Színészegyesület Színészképző Iskola). Po absolvování studia se stala členkou souboru divadla Vígszínház, kde působila až do roku 1941. V roce 1934 si změnila příjmení z Pollák na Pártos. Její filmová kariéra začala v roce 1932, kdy se objevila ve filmu Tavaszi zápor (Spring Shower), kde ztvárnila šansonovou zpěvačku a ukázala svůj všestranný talent. Válečná léta a poválečná kariéra V letech 1941-1944 nemohla kvůli protižidovským zákonům vystupovat na jevišti. Po skončení druhé světové války, v roce 1945, se vrátila k herectví a stala se členkou souboru Národního divadla (Nemzeti Színház), kde působila až do roku 1955. V tomto období se objevila v několika významných filmech, včetně snímku Aranyóra (1945), kde ztvárnila ošetřovatelku v domově důchodců, a v populární komedii Mágnás Miska (Mickey Magnate, 1949). Filmové úspěchy 40. a 50. let Jednou z jejích nejvýznamnějších rolí byla postava Matyiho matky ve filmu Ludas Matyi (Goose Boy, 1949), který byl prvním celovečerním barevným maďarským filmem. V 50. letech se objevila v dalších důležitých filmech maďarské kinematografie, jako byly Állami áruház (State Department Store, 1953), Föltámadott a tenger (The Sea Rises, 1953), kde ztvárnila sikulskou ženu, a Kiskrajcár (1953). Její charakteristický projev a melodický hlas se staly poznávacím znamením maďarské filmové produkce od 30. let. Emigrace a návrat V roce 1956, po potlačení maďarské revoluce, opustila Maďarsko a emigrovala do Spojených států, kde vystupovala v newyorském Petőfi divadle. V roce 1958 se však vrátila do vlasti a v letech 1959-1967 opět působila v Národním divadle. Mezitím, v letech 1955-1958, byla členkou souboru Budapešťského operetního divadla (Fővárosi Operettszínház). Pozdější kariéra a televizní tvorba V 60. letech se objevila v několika významných filmech, jako byly Az új rokon (The New Relative), Két emelet boldogság (Two Floors of Happiness, 1960), Történelmi magánügyek (Historical Private Affairs, 1969) a Elveszett paradicsom (Lost Paradise). Její herecký talent se projevil v různorodých rolích služek, hospodyň, tetiček a starých panen. I v malých rolích dokázala svým výkonem přinést na plátno celé lidské osudy. Frakk, a macskák réme a další práce Širokému publiku se zapsala do paměti především jako hlas Irmy néni v populárním animovaném seriálu Frakk, a macskák réme (Frakk, Terror of Cats), který se vysílal v letech 1972-1987. V tomto papírkově animovaném seriálu ztvárnila postavu laskavé paní domu, která se stará o svého manžela Károlyho báčiho, jejich psa Frakka a dvě kočky Lukrécii a Szerénke. Seriál se stal jedním z nejoblíbenějších maďarských animovaných pořadů pro děti. Ocenění a odkaz Za svou celoživotní práci byla v roce 1967 oceněna titulem Zasloužilá umělkyně (Érdemes művész) a v roce 1991 získala prestižní Aase-díj. V roce 1992 jí byl udělen Důstojnický kříž Řádu Maďarské republiky (Magyar Köztársasági Érdemrend tiszti keresztje). Její poslední filmovou rolí byla účast ve snímku Rizikó (1993), čímž uzavřela svou více než šedesátiletou filmovou kariéru. Erzsi Pártos zůstává v paměti diváků jako herečka, která dokázala i v epizodních rolích vytvořit nezapomenutelné postavy a svým charakteristickým projevem obohatila maďarskou kinematografii.