Om Prakash

Om Prakash Chibber (19. prosince 1919 – 21. února 1998), známý především jako Om Prakash, byl významný indický filmový herec. Narodil se v Jammu v Indii a stal se jednou z nejuznávanějších charakterních hereckých osobností hindské kinematografie. Rané období a začátky kariéry Om Prakash se již od dětství zajímal o umění, divadlo a hudbu. Ve dvanácti letech začal studovat klasickou hudbu a v místním divadle účinkoval v představeních Ramlila, kde dokonce hrál roli Sity. Jeho profesionální kariéra začala v roce 1937, kdy nastoupil do All India Radio s měsíčním platem 25 rupií. Zde se proslavil jako rozhlasová osobnost "Fateh Din" a jeho pořady se staly populárními po celém Paňdžábu. Osudový zlom v jeho kariéře přišel, když ho při vystoupení na svatbě zahlédl filmový producent Dalsukh Pancholi, který mu nabídl první filmovou roli ve snímku Daasi (1944). Za tuto roli obdržel pouhých 80 rupií, ale získal si pozornost filmového průmyslu. Vzestup filmové kariéry Po rozdělení Indie v roce 1947 se Om Prakash přestěhoval nejprve do Dillí a později do Bombaje (dnešní Mumbaí), kde se naplno věnoval herecké kariéře. Významnou podporu mu poskytl filmový novinář a kritik Baldev Raj Chopra, který rozpoznal jeho talent a povzbuzoval ho v herecké dráze. První výrazný úspěch přišel s filmy Lahore, Char Din a Raat Ki Rani. V 50. letech se Om Prakash etabloval jako spolehlivý herec a začal spolupracovat s největšími hvězdami tehdejší doby, jako byli Dilip Kumar (Azaad, 1955), Raj Kapoor (Mera Naam Joker, 1970) a Dev Anand (Tere Ghar Ke Samne, 1963). Vrchol kariéry v 60. a 70. letech Během 60. let se Om Prakash stal nepostradatelnou součástí hindské kinematografie. Často ztvárňoval role otců, strýců nebo komických postav. V této době dostal příležitost hrát i hlavní role ve filmech jako Dus Lakh (1966) a Sadhu Aur Shaitaan (1968). Za svůj výkon ve filmu Dus Lakh získal v roce 1968 cenu Filmfare za nejlepší komickou roli. Mezi jeho nejpamátnější role z tohoto období patří výkony ve filmech Padosan (1968) a Pyar Kiye Jaa (1966), kde prokázal svůj mimořádný komediální talent. Uznávané role a spolupráce s legendami Jedním z vrcholů jeho kariéry byla role staršího bratra Dilipa Kumara ve filmu Gopi (1970). Jeho výkon byl natolik přesvědčivý, že sám Dilip Kumar údajně prohlásil, že se během své herecké kariéry bál pouze jednou, a to právě při natáčení filmu Gopi, kdy Om Prakashův výkon zastínil jeho vlastní. V 70. letech pokračoval v úspěšné kariéře a objevil se v několika kultovních filmech. V roce 1975 ztvárnil dvě ze svých nejpamátnějších rolí – jako milovník hindštiny Raghavendra Sharma ve filmu Chupke Chupke a jako zbožný katolický strojvedoucí Maurice ve filmu Julie. Pozdější kariéra a spolupráce s Amitabhem Bachchanem V 80. letech Om Prakash nadále exceloval v charakterních rolích. Významná byla jeho spolupráce s Amitabhem Bachchanem, kterého údajně doporučil do filmu Zanjeer (1973), což odstartovalo Bachchanovu hvězdnou kariéru. Sám Om Prakash ve filmu ztvárnil postavu De Silvy. Jejich spolupráce pokračovala ve filmech Namak Halaal (1982), kde hrál milovaného Daddu (Dasratha Singha), a Sharaabi (1984), kde ztvárnil roli Munshiho Phoolchanda. Tyto role potvrdily jeho schopnost přizpůsobit se měnícím se trendům v bollywoodské kinematografii. Všestranný talent a odkaz Om Prakash nebyl jen hercem, ale také producentem. Produkoval filmy jako Sanjog (1961), Jahan Ara (1964) a Gateway of India (1957). Za svou kariéru se objevil ve více než 300 filmech a stal se jedním z nejrespektovanějších charakterních herců v historii hindské kinematografie. Jeho poslední významnou rolí byla postava Mastrama Pehalwana ve filmu Chameli Ki Shaadi (1986). Om Prakash zemřel 21. února 1998 ve věku 78 let po masivním infarktu v nemocnici Lilavati v Mumbaí. Zanechal po sobě bohaté dědictví nezapomenutelných filmových výkonů, které dodnes inspirují nové generace herců a filmařů.