Ann Petrén

Ann Louise Maria Petrén se narodila 25. května 1954 ve Västerås ve Švédsku. Tato uznávaná švédská herečka pochází z bohaté rodiny a je dcerou Folke Petréna a Maud Jacobssonové. V letech 1976-1979 studovala na Divadelní akademii v Malmö, což položilo základy její úspěšné herecké kariéry. Divadelní kariéra Od roku 1988 je Ann Petrén stálou členkou souboru Stockholmského městského divadla, kde debutovala v inscenaci hry Staffana Götheho "A Stuffed Dog". Její divadelní práce tvoří významnou část její umělecké kariéry, ačkoliv mezinárodní uznání získala především díky filmovým rolím. Filmová kariéra a významné role Zlomovým momentem v kariéře Ann Petrén byla role Anity ve filmu Daybreak (Om jag vänder mig om) z roku 2003, režírovaném Björnem Rungem. V tomto psychologickém dramatu ztvárnila osamělou rozvedenou ženu, která se po třech letech od rozvodu stále nedokáže vyrovnat s tím, že ji manžel opustil kvůli mladší ženě. Za tuto roli získala prestižní švédskou filmovou cenu Guldbagge, stipendium Jarla Kulleho a ocenění švédské sekce Mezinárodní asociace divadelních kritiků. Kritik Stephen Holden z The New York Times o jejím výkonu napsal, že "Petrénové mstící se démon je obzvláště děsivým zástupcem každé ženy, která byla opuštěna kvůli mladší ženě, jakého kdy plátno zrodilo." V roce 2011 excelovala v hlavní roli Jonny ve filmu Happy End, za kterou získala svou druhou cenu Guldbagge a také kulturní cenu Dagens Nyheter. Film režírovaný opět Björnem Rungem vypráví příběh pěti lidí na životní křižovatce, kteří jsou vzájemně propojeni, ale vyhýbají se pravdě. Jejich životy jsou plné lží a čekají, až je pravda nasměruje jiným směrem. Mezinárodní pozornost si Ann Petrén získala rolí policejní komisařky Agnety ve švédsko-dánském fantasy thrilleru Border (Gräns) z roku 2018. Tento oceňovaný film režiséra Aliho Abbasiho, který získal cenu Un Certain Regard na festivalu v Cannes, vypráví příběh celní úřednice s neobvyklými schopnostmi a vzhledem, která odhaluje svou pravou identitu. Ačkoliv její role nebyla hlavní, přispěla k celkovému úspěchu filmu, který byl švédským kandidátem na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Významnou roli ztvárnila také ve filmu Dalecarlians (Masjävlar) z roku 2004, kde hrála Gunillu, jednu ze tří sester v příběhu o rodinných vztazích. Film režírovaný Marií Blom sleduje návrat Mii (Sofia Helin) do rodného maloměsta na oslavu otcových narozenin, kde se musí konfrontovat se svými sestrami, když se otec rozhodne darovat jí chatu u jezera, o kterou mají zájem obě její sestry. Televizní tvorba V televizní tvorbě se Ann Petrén výrazně prosadila rolí Martiny Sigvardssonové, policejní komisařky oblasti Silverhöjd, v úspěšném švédském fantasy thrilleru Jordskott (2015-2017). Tento seriál, který kombinuje kriminální drama s prvky severské mytologie, sleduje detektivku Evu Thörnbladovou, která se vrací do rodného města sedm let po zmizení své dcery a snaží se najít spojitost s aktuálním případem zmizelého chlapce. Mezi další významné televizní projekty patří její účinkování v seriálech The Bonus Family a Besvärliga människor, které dále rozšířily její hereckou všestrannost. Ocenění a uznání Za svou kariéru získala Ann Petrén dvě ceny Guldbagge (švédský ekvivalent Oscara) - v roce 2003 za film Daybreak a v roce 2011 za Happy End. Kromě toho obdržela stipendium Jarla Kulleho, ocenění švédské sekce Mezinárodní asociace divadelních kritiků a kulturní cenu Dagens Nyheter. Její konzistentní herecké výkony a schopnost ztvárnit komplexní ženské postavy z ní učinily jednu z nejrespektovanějších hereček švédské kinematografie. Ann Petrén je od roku 2002 vdaná za Bengta Bergera a nadále zůstává aktivní jak v divadelním, tak filmovém světě, kde svým talentem a charismatickým projevem obohacuje švédskou i mezinárodní kinematografii.