Ruggero Deodato

5.3
Ruggero Deodato
Ruggero Deodato, narozen 7. května 1939 v Potenze v Itálii, zemřel 29. prosince 2022 v Římě, byl italský filmový režisér, scenárista a herec. Jeho filmová kariéra zahrnovala širokou škálu žánrů, od peplum filmů přes komedie, dramata, poliziottesco až po sci-fi, ale proslavil se především jako tvůrce kontroverzních hororových snímků s výraznými prvky realismu. Počátky kariéry Deodato vyrůstal na farmě nedaleko Říma, kde se díky přátelství s Renzem Rossellinim, synem slavného italského režiséra Roberta Rosselliniho, dostal k filmovému řemeslu. Pod vedením Rosselliniho a Sergia Corbucciho se naučil režírovat a v letech 1958-1967 pracoval jako asistent režie na několika kultovních filmech, včetně Corbucciho snímků The Slave a Django. Jeho režijním debutem byl akční fantasy film Hercules, Prisoner of Evil (1964), kde nahradil Antonia Margheritiho, který z produkce odstoupil. Skutečný průlom v jeho kariéře přišel se spaghetti westernem Django (1966), který mu zajistil první uznání. Rozvoj kariéry V roce 1968 Deodatova kariéra nabírala na obrátkách, když režíroval několik filmů založených na komiksových postavách a muzikálech. Během natáčení jednoho z těchto filmů potkal svou budoucí manželku Silvii Dionisio, se kterou byl ženatý v letech 1971-1979. V období 1971-1975 se věnoval především televizní tvorbě, režíroval seriál All'ultimo minuto (1971) a televizní reklamy pro značky jako Esso Oil, Band-Aid a Fanta. K filmové režii se vrátil s erotickým melodramatem a policejním thrillerem. V roce 1976 se vrátil na filmové plátno s ultraviolentním policejním snímkem Live Like a Cop, Die Like a Man. Kontroverzní tvorba V roce 1977 Deodato režíroval dobrodružný film Last Cannibal World (známý také jako Jungle Holocaust), kterým oživil žánr kanibalistických filmů a mondo dokumentů, který o několik let dříve započal italský režisér Umberto Lenzi. Největší kontroverzi však vyvolal jeho film Cannibal Holocaust (1980), který je považován za jeden z nejkontroverznějších a nejbrutálnějších snímků v historii kinematografie. Film byl zabaven, zakázán nebo silně cenzurován v mnoha zemích kvůli grafickému zobrazení násilí, sexuálního násilí a skutečné krutosti vůči zvířatům. Speciální efekty byly natolik realistické, že Deodato byl zatčen pro podezření z vraždy. Musel dokázat, že herci, kteří ve filmu "zemřeli", jsou naživu, a odhalit tajemství za filmovými efekty. Ačkoli byl zproštěn obvinění, bylo mu na několik let zakázáno natáčet filmy v Itálii a samotný film byl zakázán. Další významná díla Krátce po dokončení Cannibal Holocaust natočil Deodato v New Yorku znepokojivý thriller House on the Edge of the Park (1980), který byl volným pokračováním filmu The Last House on the Left od Wese Cravena. Tento film byl ve Spojeném království nejvíce cenzurovaným z tzv. "video nasties" kvůli grafickému násilí. Deodato natočil tento film za pouhých 19 dní s velmi omezeným rozpočtem. Jeho další významný film Cut and Run (1985) je dobrodružný thriller odehrávající se v džungli, obsahující nahotu, extrémní násilí a vystoupení Michaela Berrymana jako šíleného muže z džungle s mačetou. Pozdější kariéra V 80. letech Deodato natočil několik dalších slasherů a hororů, včetně filmů Body Count, Phantom of Death a Dial Help. V 90. letech se úspěšně přeorientoval na televizní filmy a dramata. V roce 2007 se objevil v cameo roli kanibala ve filmu Hostel: Part II režiséra Eliho Rotha, pro kterého byl Cannibal Holocaust oblíbeným filmem. Deodatovým posledním režijním počinem byl segment v hororové antologii Deathcember, 24dílném filmu, který se zabýval temnější stránkou vánočního období. Odkaz Ruggero Deodato natočil během své 60leté kariéry přibližně dvě desítky filmů a televizních seriálů, přičemž jeho filmy pokrývaly mnoho různých žánrů. Jeho nejznámější dílo Cannibal Holocaust je považováno za průkopníka žánru found footage a je citováno jako předchůdce filmů jako The Blair Witch Project a The Last Broadcast. Film posílil Deodatovu pověst "extrémního" režiséra a vynesl mu ve Francii přezdívku "Monsieur Cannibal". V roce 2019 byl Deodato poctěn dokumentem o svém životě a kariéře s názvem Deodato Holocaust, který režíroval brazilský filmař Felipe M. Guerra.



Ruggero Deodato: Filmy a pořady 124




Dodatečné informace

Narození:
7. 5. 1939
Potenza, Itálie
Úmrtí:
29. 12. 2022
Řím, Itálie

Další články

  1. Titulkové sekvence jako plnohodnotná součást filmu. Volby závěrečných melodií mohou být bizarní a různorodé
    26. 2. 2022
    Titulkové sekvence jako plnohodnotná součást filmu. Volby závěrečných melodií mohou být bizarní a různorodé

    Pokud nepatříte k těm divákům a divačkám, kteří ihned po skončení filmu vypínají televizi či odcházejí z kina, jistě si všímáte způsobu, jakým tvůrci využívají také závěrečné titulkové sekvence. Jejich přítomnost a hudební podkres dnes bereme za samozřejmost, ale vždy tomu tak nebylo. Své postavení v závěru uměleckého díla si naopak vydobyly v průběhu let a písně, které je doprovází, mohou libovolně prohlubovat či naopak přetvářet dojem z právě skončeného snímku. Pojďme si ve stručnosti shrnout historii titulkových pasáží (v angličtině opening credits či ending credits) a zaměřit se na to, jak mohou různé melodie, texty písní či doprovodné animace manipulovat s publikem i po ukončení narativního díla.

  2. Deathcember: první filmový adventní kalendář na světě je mixem hororu, humoru, zbytečnosti a béčkové ujetosti
    26. 12. 2021
    Deathcember: první filmový adventní kalendář na světě je mixem hororu, humoru, zbytečnosti a béčkové ujetosti
  3. Fenomén snuff film. Reálný záznam smrti člověka je mýtus, který kinematografie využívá ve svůj prospěch
    7. 11. 2021
    Fenomén snuff film. Reálný záznam smrti člověka je mýtus, který kinematografie využívá ve svůj prospěch
  4. Herci z revolučního hororu byli vydáváni za mrtvé a jejich rodiny přijímaly kondolence. Neobyčejná kampaň vyústila v rekordně výdělečný projekt
    27. 9. 2021
    Herci z revolučního hororu byli vydáváni za mrtvé a jejich rodiny přijímaly kondolence. Neobyčejná kampaň vyústila v rekordně výdělečný projekt
  5. Téma: Nejprogresivnější filmy 90. let
    15. 5. 2020
    Téma: Nejprogresivnější filmy 90. let
  6. Jen pro silné žaludky - Kterak Charlie Sheen udal japonský horor FBI
    13. 4. 2020
    Jen pro silné žaludky - Kterak Charlie Sheen udal japonský horor FBI

    Obzvláště v hororovém žánru tvůrci často zachází do obrazových extrémů, aby se o jejich práci mluvilo opravdu po celém světě. Jedním z nejtypičtějších příkladů budiž nechvalně známá japonská série, která začátkem devadesátých let zaměstnala pro svou vizuální přesvědčivost i FBI.

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.