Joan Perry

Joan Perry (narozena jako Elizabeth Rosiland Miller; 7. července 1911, Pensacola, Florida – 16. září 1996, Montecito, Kalifornie) byla americká filmová herečka, která se proslavila především v hollywoodských filmech 30. a 40. let 20. století. Počátky kariéry Joan Perry získala první herecké zkušenosti již během studia na Plant High School v Tampě na Floridě, kde se účastnila školních divadelních představení. V raných 30. letech pracovala jako modelka v New Yorku pod jménem Betty Miller. V roce 1935 byla pozvána na kamerové zkoušky pro Columbia Pictures a následně podepsala smlouvu jako smluvní herečka tohoto studia. Filmová kariéra Po příchodu do Hollywoodu v roce 1935 podepsala smlouvu s Columbia Pictures, kde během svého působení hrála po boku takových herců jako byli Ronald Reagan, Ralph Bellamy, Lew Ayres a Melvyn Douglas. Po odchodu z Columbia Pictures na počátku 40. let přešla do Warner Bros. Během své kariéry se objevila ve více než tuctu filmů, mezi které patří Dangerous Intrigue (1936), Meet Nero Wolfe (1936), The Devil Is Driving (1937), Start Cheering (1938), Blind Alley (1939) a Strange Alibi (1940). Po odchodu z Columbia Pictures ji angažovalo studio Warner Bros., kde se objevila ve filmech International Squadron (1941) a Nine Lives Are Not Enough (1941). Ve filmu The Devil Is Driving (1937) ztvárnila postavu Eve Hammond, novinářky a přítelkyně hlavního hrdiny Paula Driscolla (Richard Dix). Film pojednává o právníkovi, který byl najat bohatým Charlesem Stevensem, aby obhajoval jeho syna Tonyho (Elisha Cook Jr.) v případu nehody způsobené řízením pod vlivem alkoholu, při níž zemřela žena a její dítě bylo zmrzačeno. Driscoll dosáhne osvobozujícího rozsudku na základě křivé výpovědi svědka, o čemž však nevěděl. Následně se stává žalobcem, který nekompromisně bojuje proti podobným případům, zejména poté, co mu jeho přítelkyně Eve Hammond poskytne statistiky Národní bezpečnostní rady o úmrtích způsobených automobilovými nehodami. Mezi její další významné filmy patří Heir to Trouble (1935), The Case of the Missing Man (1935), Start Cheering (1938) a Blind Alley (1939). Její filmová kariéra pokračovala ve 30. a 40. letech v produkcích jako komedie Good Girls Go to Paris (1939) s Melvynem Douglasem, The Lone Wolf Strikes (1940), Bullets For O'Hara (1941), adaptace s Ronaldem Reaganem International Squadron (1941) a Maisie Was a Lady (1941). Osobní život Film Nine Lives Are Not Enough (1941) byl jejím posledním snímkem. V roce 1941 se stáhla z filmového plátna, aby se provdala za spoluzakladatele a prezidenta Columbia Pictures, Harryho Cohna, s nímž měla čtyři děti. Jejich děti byly Jobella, která se narodila v roce 1943 a zemřela v kojeneckém věku, dcera Catherine Perry Cohn a synové John Perry Cohn a Harrison Perry Cohn. Po smrti Harryho Cohna v roce 1958 ovdověla a následujícího roku vstoupila do velmi krátkého manželství s podnikatelem Harrym Karlem. O desetiletí později se provdala za britského herce Lawrence Harveyho, ale i toto manželství skončilo rozvodem. Joan Perry zemřela ve věku 85 let na emfyzém ve svém domě v Montecitu v Kalifornii a byla pohřbena na hřbitově Hollywood Memorial Park vedle Harryho Cohna. Ačkoli byla Joan Perry spíše vedlejší než hlavní herečkou, získala značný vliv, když se nakonec v roce 1941 provdala za Harryho Cohna a odešla z filmového průmyslu. Navzdory tomu, že není tak široce známá jako některé její současnice, jsou její příspěvky filmovému průmyslu významné a trvalé. Její kariéra, která zahrnovala 30. a 40. léta, byla poznamenána řadou pozoruhodných rolí, které ukázaly její všestrannost a šarm.