Ulrich Tukur

Ulrich Tukur, narozen 29. července 1957 ve Viernheimu v Německu, je uznávaný německý herec a hudebník. Narodil se jako Ulrich Gerhard Scheurlen a své dětství a mládí strávil v Hesensku, Vestfálsku a Dolním Sasku. V roce 1977 dokončil středoškolské vzdělání v Hannoveru a během studentské výměny získal také středoškolský diplom v Bostonu v USA, kde potkal svou první manželku Amber Wood, s níž má dvě dcery, Marlene a Lilian. Vzdělání a divadelní začátky Po návratu do Německa studoval germanistiku, anglistiku a historii na univerzitě v Tübingenu. Během studií si přivydělával jako hudebník, což ho nakonec přivedlo k herectví. V letech 1980-1983 studoval herectví na Akademii hudby a dramatických umění ve Stuttgartu. Svůj divadelní debut zažil v roce 1982 a první divadelní angažmá získal v Heidelbergu. Zlomovým okamžikem v jeho kariéře byl rok 1984, kdy mu slavný režisér Peter Zadek nabídl roli v Sobolově hře Ghetto ve Freie Volksbühne Berlin, kde ztvárnil postavu vojáka SS Kittela. Divadelní kariéra V letech 1985 až 1995 byl stálým členem souboru Deutsches Schauspielhaus v Hamburku pod vedením Petera Zadeka. Během tohoto období ztvárnil mnoho významných rolí, včetně Marka Antonia v Shakespearově Juliu Caesarovi, titulní role v Hamletovi a Alwy Schöna ve Wedekindově Lulu. Za své přesvědčivé jevištní výkony byl v roce 1986 německými divadelními kritiky zvolen "hercem roku". Od roku 1995 do roku 2003 působil jako umělecký ředitel divadla Hamburger Kammerspiele společně s Ulrichem Wallerem. Filmová kariéra Svou první filmovou roli získal Tukur již během studií ve snímku Die Weisse Rose (The White Rose) režiséra Michaela Verhoevena z roku 1982, kde ztvárnil postavu Williho Grafa. Mezinárodní pozornost však získal až později díky rolím v prestižních filmových produkcích. Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patří postava podplukovníka Antona Grubitze ve filmu Das Leben der Anderen (The Lives of Others) režiséra Floriana Henckela von Donnersmarck z roku 2006. Tento oscarový snímek zachycuje sledování obyvatel východního Berlína agenty Stasi, východoněmecké tajné policie. Za svůj výkon v roli důstojníka Stasi získal Tukur v roce 2006 Německou filmovou cenu za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Dalším významným milníkem v jeho kariéře byla hlavní role v historickém dramatu John Rabe (2009) režiséra Floriana Gallenbergera. V tomto filmu založeném na skutečných událostech ztvárnil německého podnikatele Johna Rabeho, který během masakru v Nankingu v letech 1937-1938 zachránil více než 200 000 Číňanů tím, že vytvořil mezinárodní bezpečnostní zónu. Za tento výkon získal Tukur několik prestižních ocenění, včetně Bavorské filmové ceny 2008 pro nejlepšího herce, Německé filmové ceny za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli a Mírové ceny německého filmu. Mezinárodnímu publiku je Tukur známý také díky roli v sci-fi filmu Solaris (2002) režiséra Stevena Soderbergha, kde si zahrál po boku George Clooneyho a Nataschi McElhone. V roce 2009 se objevil v oceňovaném filmu Michaela Hanekeho Das weiße Band (The White Ribbon), kde ztvárnil postavu barona, jednoho z vůdčích představitelů německé vesnice před první světovou válkou. Film získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes a byl nominován na Oscara. Další významné filmy Mezi další významné filmy v jeho filmografii patří role Kurta Gersteina ve filmu Amen (2002) režiséra Constantina Costa-Gavrase, role v horském dramatu Nordwand (North Face, 2008) o tragickém pokusu o zdolání severní stěny Eigeru v roce 1936, a ztvárnění Wilhelma Uhdeho v biografickém snímku Séraphine (2009) režiséra Martina Provosta. Televizní tvorba V televizní tvorbě na sebe upozornil zejména rolí komisaře Felixe Murota v populární německé kriminální sérii Tatort, za kterou v roce 2004 získal Německou televizní cenu pro nejlepšího herce. Ztvárnil také titulní roli v dokumentárním filmu Bonhoeffer: Agent of Grace (1999). Hudební kariéra Vedle herectví se Tukur od roku 1989 věnuje také hudbě. V roce 1995 založil taneční kapelu "Ulrich Tukur & the Rhythmus Boys", kde zpívá a hraje na akordeon a klavír. Se svou kapelou vydal několik alb a pravidelně koncertuje. Osobní život Tukur byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství s Amber Wood má dvě dcery. Jeho druhou manželkou je fotografka Katharina John, se kterou žije od roku 2003. Dlouhá léta žil na ostrově Giudecca v Benátkách a v horské vesnici Montepiano, kde se věnoval také vinařství. Od roku 2019 žije v berlínské čtvrti Schöneberg. Je členem Svobodné akademie umění v Hamburku a v roce 2007 debutoval jako spisovatel sbírkou příběhů "Die Seerose im Speisesaal – Venezianische Geschichten".