Józef Para

Józef Jan Para (1. července 1922, Wojakowa, Polsko – 9. listopadu 2020, Varšava, Polsko) byl významný polský herec a divadelní režisér, jehož kariéra zahrnovala desítky filmových, televizních a divadelních rolí. Počátky kariéry a vzdělání Józef Para se narodil v malé vesnici Wojakowa v Malopolském vojvodství jako nejmladší z pěti dětí místního ředitele školy. V roce 1934 se s rodiči přestěhoval do Krakova. Vystudoval krakovskou Státní vysokou hereckou školu, kterou absolvoval v roce 1949. Již během studií v letech 1947-1949 spolupracoval s významnými krakovskými divadly - Divadlem Juliusze Słowackého, Starým divadlem a Rapsodickým divadlem. Svou profesionální kariéru tak zahájil na divadelních prknech, kde ztvárnil řadu významných rolí. Filmová kariéra Ve filmu Józef Para debutoval v roce 1953 menší, v titulcích neuvedenou rolí ve snímku Żołnierz zwycięstwa. V průběhu 50. a 60. let se objevil v několika významných polských filmech, včetně Człowiek na torze (1956), kde ztvárnil roli železničáře, a Dwaj panowie "N" (1961). Jeho filmografie postupně narůstala o další tituly jako Gangsterzy i filantropi (1962), Gdzie jest generał (1963) či Ranny w lesie (1963). V 70. a 80. letech přišly jeho nejvýznamnější filmové role. Ztvárnil postavu v historickém dramatu Agent nr 1 (1971), objevil se v adaptaci románu Trędowata (1976) režiséra Jerzyho Hoffmana jako hrabě Ćwilecki a zahrál si v dalších významných produkcích jako Do krwi ostatniej (1978) a Sekret Enigmy (1979). Mezinárodní zkušenost získal účinkováním v polsko-britském televizním seriálu Sherlock Holmes and Doctor Watson (1980). Vrchol popularity a ikonické role Širší veřejnosti se Józef Para zapsal do paměti především rolí komisaře Przygody v kultovních komediích Juliusze Machulského Vabank (1981) a Vabank II, czyli riposta (1985). Tyto filmy patří mezi nejpopulárnější polské komedie 80. let a Para v nich exceloval po boku Jana Machulského, Leonarda Pietraszaka a dalších hvězd polské kinematografie. V prvním díle ztvárnil policejního komisaře, který se snaží vyšetřit případ bankovní loupeže, aniž by tušil, že jde o rafinovanou pomstu bývalého kasaře Kwinty (Jan Machulski) bankéři Kramerovi (Leonard Pietraszak). Významné byly také jeho role v televizních seriálech, zejména v historickém seriálu Królowa Bona (1980), kde ztvárnil biskupa Wawrzyńce Międzyleského, a v dalších produkcích jako Polonia Restituta (1980) či Kariera Nikodema Dyzmy (1980). Svou poslední filmovou roli odehrál v roce 1998 ve filmu Nic režisérky Doroty Kędzierzawské. Divadelní a pedagogická činnost Vedle filmové kariéry byl Józef Para také významným divadelním hercem a režisérem. Na divadelních prknech ztvárnil mnoho klasických rolí, včetně Zbigniewa v Mazepě Juliusze Słowackého, titulní role v Horsztyńském, Helmera a Dr. Rancka v Ibsenově Domě loutek, Krále v Shakespearově Hamletovi či Konrada ve Vysvobození Stanisława Wyspiańského. Působil také jako divadelní režisér a ředitel několika významných polských divadel - Polského divadla v Bielsku-Białé (1967-1973), Současného divadla ve Vratislavi (1973-1975) a Slezského divadla v Katovicích (1975-1977). Od roku 1982 do roku 2009 působil jako mimořádný profesor na Státní vysoké filmové a divadelní škole v Lodži, kde předával své bohaté zkušenosti mladým hercům. Byl také autorem memoárů "Salon i kulisy", ve kterých zachytil svou uměleckou dráhu. Za svou práci získal řadu ocenění, včetně Státní ceny za herecké výkony a Ceny ministra kultury a umění za celoživotní uměleckou činnost.