Edyta Olszówka, narozená 15. prosince 1971 v Lubině, Polsko, je uznávaná polská filmová, televizní a divadelní herečka. Absolventka Státní vysoké školy filmové, televizní a divadelní Leona Schillera v Lodži, kterou dokončila v roce 1994. Již během studií se začala prosazovat v herecké branži a postupně se vypracovala mezi nejvýraznější tváře polské kinematografie. Počátky kariéry Na divadelní scéně debutovala 17. srpna 1993, kdy vystoupila v rámci II. Soutěže zahradních divadel. Za svůj výkon ve hře Spacerek przed snem (Procházka před spaním) získala druhou cenu poroty, což jí otevřelo dveře do Divadla TV. Ještě během studií si zahrála epizodní roli ve filmu Psy (1992) režiséra Władysława Pasikowského. První významnější filmovou rolí byla postava ve snímku Spis cudzołożnic (1994) Jerzyho Stuhra. V následujících letech se objevila v několika polských filmech včetně Prowokator (1995) a Złoto dezerterów (1998). Mezinárodní úspěch Významným milníkem v její kariéře byla hlavní role ve filmu Elvis and Marilyn (1998) italského režiséra Armanda Manniniho, kde ztvárnila postavu Marilyn Monroe. Pro tuto roli byla vybrána z více než 400 kandidátek z celého světa. Za svůj výkon získala ocenění za nejlepší ženský herecký výkon na Mezinárodním filmovém festivalu v Sulmone v roce 1999 a také na Festival du Film D'Aventures ve francouzském Valenciennes. Filmové úspěchy V roce 2000 zazářila v debutu režiséra Tomasze Koneckého Pół serio, za který obdržela zvláštní cenu poroty za nejlepší komediální roli na Festivalu polských hraných filmů v Gdyni. Následoval film There and Back (Tam i z powrotem, 2002) režiséra Wojciecha Wójcika, který jí vynesl nominaci na prestižní polskou filmovou cenu Orzeł. V roce 2003 ztvárnila jednu z hlavních rolí v úspěšné komedii The Body (Ciało) režiséra Tomasze Koneckého. Komerční úspěchy V roce 2008 se objevila v divácky velmi úspěšné komedii Ladies (Lejdis), která se stala jedním z nejnavštěvovanějších polských filmů. V následujících letech hrála v několika významných snímcích jako Nigdy nie mów nigdy (2009), Złoty środek (2009) a Mniejsze zło (2009). Rok 2010 byl pro ni mimořádně plodný - zahrála si v adaptaci klasického díla Śluby panieńskie, v dramatu Milczenie jest złotem a v romantickém filmu Prosta historia o miłości. Televizní tvorba Edyta Olszówka je také známá svými rolemi v televizních seriálech. Velkou popularitu jí přinesla role Marie Majewské v seriálu Samo życie (2002-2010). Dále se objevila v seriálech jako Ekstradycja (1995), Kasia i Tomek (2002-2003), Determinator (2007), Ludzie Chudego (2010-2011) a v roce 2011 získala roli v seriálu Przepis na życie. V roce 2018 se představila v seriálu 1983 a v roce 2021 v seriálu Pajeczyna. Divadelní kariéra a dabing Vedle filmové a televizní tvorby je Edyta Olszówka také uznávanou divadelní herečkou. V letech 1996-2014 byla členkou souboru Divadla Powszechného Zygmunta Hübnera ve Varšavě a od roku 2014 působí v Národním divadle. Za svou divadelní práci byla třikrát nominována na varšavskou divadelní cenu Feliks a v roce 1999 získala hlavní cenu na Festivalu hereckého umění v Kališi za roli Helen ve hře Kaleka z Inishmaan. Charakteristickým rysem Edyty Olszówky je její mírně chraplavý hlas, který se stal jejím poznávacím znamením. Díky němu se prosadila také v dabingu - propůjčila svůj hlas postavám v animovaných filmech jako Toy Story 2, Tarzan, Chicken Run (Uciekające kurczaki) či Home on the Range (Rogate ranczo). Velké uznání získala také za dabing počítačové hry The Longest Journey: Najdłuższa podróż a její pokračování Dreamfall: The Longest Journey.

Trailery