Wladimir Yordanoff

Wladimir Yordanoff, narozen 28. března 1954 v Chatou, Francie, zemřel 6. října 2020 v Caen, Francie, byl významný francouzský herec bulharského původu. Byl synem bulharského houslisty Lubena Yordanoffa. Když byl jeho otec angažován jako sólista v Monackém filharmonickém orchestru, rodina se přestěhovala do Monaka a získala monacké občanství. Wladimir studoval na základní škole Saint-Charles a poté na lyceu Alberta I. Po přestěhování do Paříže, kdy jeho otec začal působit v Pařížském orchestru pod vedením Charlese Müncha, dokončil své středoškolské vzdělání na mezinárodním lyceu v Saint-Germain-en-Laye. Divadelní začátky a vzdělání Wladimir Yordanoff byl absolventem prestižní Národní konzervatoře dramatického umění (Conservatoire national supérieur d'art dramatique), kde studoval pod vedením Pierra Debauche a Antoina Viteze. Svou hereckou kariéru zahájil v divadelní skupině Stuarta Seida a následně spolupracoval s významnými divadelními režiséry jako Roger Planchon, Patrice Chéreau, Alain Françon, Christian Schiaretti a Bernard Sobel. Právě divadlo mu poskytlo pevné základy pro jeho pozdější filmovou kariéru a pomohlo mu vybudovat pověst všestranného a talentovaného herce. Filmové začátky a průlom Na filmovém plátně debutoval v roce 1981 ve snímku Un dimanche de flic režiséra Michela Vianeyho. V 80. letech spolupracoval s uznávanými režiséry jako Margarethe von Trotta (L'Amie, 1982), Andrzej Wajda (Danton, The Possessed), Andrzej Zulawski (L'Amour braque, 1985) a Robert Altman, kde ztvárnil Paula Gauguina ve filmu Vincent and Theo (1991). Skutečný průlom v jeho kariéře však přišel díky divadlu, když v roce 1994 ztvárnil roli Philippa, ambiciózního manažera, který je pýchou své matky, v úspěšné divadelní hře Un air de famille (Rodinná podobnost) autorské dvojice Agnès Jaoui a Jean-Pierre Bacri. Tuto roli si zopakoval i v její filmové adaptaci, kterou v roce 1996 režíroval Cédric Klapisch. Spolupráce s významnými režiséry Po úspěchu filmu Un air de famille se Yordanoffova filmová kariéra výrazně rozběhla. Agnès Jaoui, která se mezitím stala režisérkou, mu svěřila roli snobského homosexuála ve své charakterové komedii Le Goût des autres (Chuť lásky) v roce 1999. Následně ztvárnil prezidenta fotbalového klubu ve filmu 3 zéros (2002), bezohledného šéfa v Léo en jouant "Dans la compagnie des hommes" (2004) režiséra Arnauda Desplechina a mondénního spisovatele ve filmu Tu vas rire mais je te quitte (2005) Philippa Harela. V roce 2002 se také objevil v populárním filmu L'Auberge espagnole (Erasmus a spol.) režiséra Cédrica Klapische. Komediální i dramatické role Wladimir Yordanoff byl známý svou schopností ztvárnit jak komediální, tak dramatické role. Jeho impozantní a dobrosrdečný vzhled mu umožnil účinkovat v mnoha komediích, včetně Je vous trouve très beau (2006) a Enfin veuve (2008), obou režírovaných Isabelle Mergault, Essaye-moi (2006), prvním režijním počinu Pierre-Françoise Martin-Lavala, Prête-moi ta main (2006) nebo Une petite zone de turbulences (2010). Zároveň však dokázal přesvědčivě ztvárnit i vážnější role, například jako náčelník generálního štábu v dramatu Mon colonel (2006) nebo ve thrilleru L'Empreinte de l'ange (2008). Vrchol kariéry a ocenění Na podzim 2011 se objevil ve dvou významných filmech: Présumé coupable, dramatu inspirovaném aférou Outreau, kde hrál obhájce postavy ztvárněné Philippem Torretonem, a Polisse režisérky Maïwenn, který získal cenu poroty na festivalu v Cannes 2011. V tomto filmu ztvárnil postavu Beaucharda v příběhu o pařížské policejní jednotce pro ochranu dětí. Přestože se nadále věnoval filmovým rolím, pokračoval také v divadelní kariéře a za svůj výkon v divadelní hře Kdo se bojí Virginie Woolfové? získal prestižní divadelní cenu Molière pro nejlepšího herce v soukromém divadle. Pozdní kariéra a poslední role V roce 2013 byl jednou z hlavních postav ansámblového filmu Amitiés sincères režisérů Stephana Archinarda a Françoise Prévôt-Leygonieho, kde hrál po boku Gérarda Lanvina a Jean-Hughese Angladea. V roce 2015 se objevil ve filmu Boomerang režiséra Françoise Favrata. Na podzim 2019 byl součástí obsazení filmu J'accuse (Žaluji) Romana Polanského, kde ztvárnil roli generála Merciera. Jeho poslední rolí byl Armand Lesignac ve filmu OSS 117: Alerte rouge en Afrique noire (OSS 117: Rudý alarm v černé Africe) režiséra Nicolase Bedose, kde nahradil Pierra Bellemara. Film byl uveden posmrtně v roce 2021. Jean Dujardin, který s Yordanoffem spolupracoval na filmech J'accuse a OSS 117, na něj vzpomínal jako na velmi vtipného člověka a vyjádřil lítost nad tím, že jejich spolupráce byla předčasně ukončena. Odkaz a význam Wladimir Yordanoff zemřel 6. října 2020 v Caen ve věku 66 let na následky vážné nemoci. Za svou kariéru se objevil ve více než šedesáti filmech a zanechal po sobě významnou stopu ve francouzské kinematografii. Byl ceněn pro svou všestrannost, profesionalitu a schopnost přesvědčivě ztvárnit širokou škálu charakterů. Jeho spolupráce s předními francouzskými režiséry a herecké výkony v kriticky uznávaných filmech z něj učinily jednoho z nejvýraznějších a nejrespektovanějších herců své generace.