Henry O'Neill

Henry O'Neill (10. srpna 1891 – 18. května 1961) byl americký herec narozený v Orange, New Jersey. Proslul především jako charakterní herec, který ztvárňoval důstojné role otců, právníků, lékařů a podobně vznešených postav ve filmech 30. a 40. let 20. století. Počátky kariéry a divadelní zkušenosti O'Neill začal svou hereckou kariéru poté, co opustil vysokou školu a připojil se k cestující divadelní společnosti. Jeho herecká dráha byla přerušena během první světové války, kdy sloužil v americkém námořnictvu. Po návratu z války pracoval v různých zaměstnáních, včetně pozice uvaděče v pohřebním ústavu, než se vrátil k herectví. Na Broadwayi debutoval v roce 1921 ve hře The Spring a jeho poslední broadwayské vystoupení bylo ve hře Shooting Star v roce 1933. Během své divadelní kariéry spolupracoval s významnými divadelními soubory jako Provincetown Players a Celtic Players, kde jeho předčasně prošedivělé vlasy dodávaly jeho rolím nádech hrdosti a sebevědomí. Filmová kariéra Na počátku 30. let začal O'Neill vystupovat ve filmech a rychle se etabloval jako spolehlivý charakterní herec. Jeho filmová kariéra byla rozdělena mezi dvě hlavní studia: Warner Bros. v 30. letech a MGM v 40. letech. Debutoval ve filmu I Loved a Woman (1933) a brzy se stal vyhledávaným hercem pro role důstojných a autoritativních postav. Významné filmové role Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří The Story of Louis Pasteur (1936), kde ztvárnil Dr. Emila Rouxe, asistenta slavného vědce. V historickém dramatu The Life of Emile Zola (1937) hrál plukovníka Georgese Picquarta. Objevil se také v oceňovaném filmu Jezebel (1938) po boku Bette Davisové a Henryho Fondy, kde ztvárnil generála Bogarduse. V roce 1939 si zahrál ve westernu Dodge City s Errolem Flynnem, kde ztvárnil postavu plukovníka Dodge. Významná byla také jeho role v kriminálním dramatu Johnny Eager (1941), kde hrál pana Vernea, důstojného úředníka podmínečného propuštění hlavního hrdiny ztvárněného Robertem Taylorem. V muzikálu Anchors Aweigh (1945) s Frankem Sinatrou a Genem Kellym se objevil jako admirál Hammond. Mezi jeho další významné filmy patří Anthony Adverse (1936), The Amazing Dr. Clitterhouse (1938), Confessions of a Nazi Spy (1939), Dr. Ehrlich's Magic Bullet (1940), Shadow of the Thin Man (1941) a The Green Years (1946). Spolupráce s hvězdami O'Neill měl to štěstí, že během své kariéry spolupracoval s mnoha hollywoodskými hvězdami své doby. Objevil se v devíti filmech s Humphreyem Bogartem, včetně snímků Invisible Stripes (1939) a They Drive by Night (1940). Hrál také ve filmech s Jamesem Cagneym, Bette Davisovou, Henrym Fondou, Errolem Flynnem a mnoha dalšími. Pozdější kariéra a odkaz V 50. letech O'Neill omezil své filmové vystoupení kvůli zhoršujícímu se zdraví. Jeho posledním filmem byl The Wings of Eagles (1957) režiséra Johna Forda, kde hrál kapitána Speara po boku Johna Waynea. Za svou kariéru se objevil v téměř 180 filmových rolích. Henry O'Neill byl také členem správní rady Screen Actors Guild a za svůj přínos kinematografii získal hvězdu na hollywoodském chodníku slávy. Zemřel 18. května 1961 v Hollywoodu ve věku 69 let a je pohřben na hřbitově San Fernando Mission Cemetery v North Hollywoodu. O'Neill se objevil v osmi filmech nominovaných na Oscara za nejlepší film, včetně The Story of Louis Pasteur (1936), Anthony Adverse (1936), The Life of Emile Zola (1937), Jezebel (1938), Blossoms in the Dust (1941), The Human Comedy (1943) a Anchors Aweigh (1945), přičemž The Life of Emile Zola byl jediným vítězem.