Wilfrid North

Wilfrid North (16. ledna 1863, Londýn, Anglie – 3. června 1935) byl anglicko-americký filmový režisér, herec a scenárista éry němého filmu. Narodil se jako William Northcroft a během své divadelní kariéry používal jméno Wilfred North, zatímco ve filmovém průmyslu byl znám jako Wilfrid North. Divadelní začátky Před vstupem do filmového průmyslu měl North dlouhou a úspěšnou kariéru na divadelních prknech jako herec, režisér a manažer. Mezi lety 1899 a 1912 se objevil v deseti broadwayských produkcích, včetně hry Becky Sharp po boku Mrs. Fiske a Maurice Barrymora a v roce 1901 ve hře When Knighthood was in Flower s Julií Marlowe. Tyto zkušenosti mu poskytly pevný základ pro jeho pozdější filmovou kariéru. Režisérská kariéra ve Vitagraphu V roce 1912 North nastoupil do Vitagraph Studios jako režisér. Společnost ho pověřila režírováním filmů s jejich hlavní komediální hvězdou, korpulentním Johnem Bunnym. North režíroval několik filmů z Bunnyho série, včetně snímků Bunny's Honeymoon, Bunny Versus Cutey, Bunny and the Bunny Hug, Bunny's Birthday Surprise, Bunny as a Reporter, Bunny's Dilemma a Bunny for the Cause. Díky těmto úspěchům si ve Vitagraphu vybudoval silnou pozici, což vedlo k jeho jmenování supervizujícím režisérem brooklynského studia společnosti v roce 1917. Významné filmy a kontroverze Spolu s J. Stuartem Blacktonem režíroval North kontroverzní válečný film The Battle Cry of Peace (1915), založený na knize Defenseless America od Hudsona Maxima. Film vyzýval Spojené státy ke vstupu do první světové války proti Německu a vyvolal kontroverzi srovnatelnou s filmem The Birth of a Nation. Bývalý prezident Theodore Roosevelt byl jedním z nejhorlivějších podporovatelů filmu a přesvědčil generála Leonarda Wooda, aby Blacktonovi zapůjčil celý pluk námořní pěchoty jako kompars. V září 1913 byl North dočasně oslepen, když během natáčení filmu Miss Tomboy and Freckles předčasně explodoval jachtařský kanón. K incidentu došlo v Atlantic Yacht Clubu v Sea Gate v New Yorku, když filmový štáb připravoval natáčení jachtařského závodu. Northův obličej byl vážně popálen, když sypal mouku do kanónu. Zotavil se a 15. října se vrátil k práci na filmu. Pozdější režisérská kariéra V roce 1920 podepsal smlouvu se Select Pictures jako režisér, ale nezůstal tam dlouho a vrátil se do Vitagraphu jako produkční manažer společnosti. Mezi jeho nejznámější pozdější filmy patřil His Brother's Keeper (natočen v roce 1920, ale uveden v roce 1921), kriminální hororový film, který je dnes považován za ztracený. V roce 1919 režíroval film Human Desire s Anitou Stewart v hlavní roli, která dříve kritizovala jeho režisérské schopnosti, ale později s ním spolupracovala ve své vlastní produkční společnosti. Svůj poslední film režíroval v roce 1922. Herecká kariéra V roce 1921 se North poměrně náhle vrátil k herectví, když ztvárnil hlavní roli ve vitagraphském filmu The Son of Wallingford, kde hrál postavu J. Rufuse Wallingforda. Vzhledem k tomu, že mu bylo v té době 58 let, jeho éra jako hlavního herce byla velmi krátká. Jeho další role byla druhá hlavní role v westernu Universal The Love Brand (1923) s Royem Stewartem v hlavní roli. Po zbytek éry němého filmu byl North spolehlivým hercem ve vedlejších rolích, obvykle někde mezi čtvrtým a osmým místem v obsazení. Objevil se například ve filmu Captain Blood (1924), kde ztvárnil postavu plukovníka Bishopa, a ve filmu The Belle of Broadway (1926) s Betty Compson. Role soudce ve filmu Port of Dreams (1928) byla významná a po ní byl zralý North často obsazován do menších rolí soudců v soudních scénách. Přechod do zvukového filmu Po zavedení zvukových filmů začal North hrát vedlejší role, zejména postavy soudců, které ztvárnil ve filmech Port of Dreams (1929), No More Children (1929), The Trial of Mary Dugan (1929), Girl Overboard (1929), Red-Headed Woman (1932), The Washington Masquerade (1932), Unashamed (1932), The Penguin Pool Murder (1932) a The Defense Rests (1934). Jeho posledním filmem byl Diamond Jim (1935), ve kterém hrál burzovního makléře. Režisérský odkaz Během své kariéry North režíroval 102 filmů, včetně krátkých snímků, hrál ve 43 filmech a napsal scénář ke třem filmům. Jeho režisérský styl byl oceňován především v komediálním žánru, ale prokázal svou všestrannost i v dramatických a válečných filmech. V roce 1931 režíroval film Corianton: A Story of Unholy Love, který byl promítán na 13. filmovém festivalu LDS v roce 2014. Wilfrid North zemřel 3. června 1935 ve věku 72 let, zanechávaje za sebou významný odkaz v rané historii americké kinematografie jako režisér, herec a průkopník filmového průmyslu.