Miho Nikaido, narozená 3. dubna 1966 v Hokkaidu v Japonsku, je japonská herečka a producentka, která se proslavila především svými rolemi v nezávislých filmech.
Počátky kariéry a průlomová role
Miho Nikaido vstoupila do světa filmu na počátku 90. let, kdy získala hlavní roli v kontroverzním japonském snímku Tokyo Decadence (1992) režiséra Ryū Murakamiho. V tomto erotickém dramatu ztvárnila postavu Ai, mladé submisivní prostitutky, která se pohybuje v prostředí tokijské BDSM scény. Film, známý také pod japonským názvem Topāzu, vzbudil značnou pozornost svým explicitním obsahem a byl dokonce zakázán v několika zemích včetně Austrálie a Jižní Koreje. Nikaido v něm předvedla pozoruhodný herecký výkon, kdy dokázala ztvárnit komplexní postavu zranitelné ženy hledající lásku v dekadentním prostředí japonské společnosti během ekonomické bubliny. Snímek s hudbou slavného skladatele Ryuichiho Sakamota se stal kultovním dílem japonské kinematografie.
Spolupráce s Halem Hartleym
Zásadní zlom v kariéře Miho Nikaido přišel v polovině 90. let, kdy se seznámila s americkým nezávislým filmařem Halem Hartleym, za kterého se v roce 1996 provdala. Jejich profesionální spolupráce začala filmem Flirt (1995), experimentálním snímkem, který vyprávěl stejný příběh třikrát v různých městech - New Yorku, Berlíně a Tokiu. Nikaido ztvárnila hlavní ženskou roli v tokijské části filmu, kde její postava Miho prožívá milostné dilema. Hartley v tomto snímku využil stejné dialogy pro všechny tři příběhy, ale s různými postavami a kulturními kontexty.
V roce 1997 se Nikaido objevila v Hartleyho nejúspěšnějším filmu Henry Fool, kde ztvárnila postavu Gnoc Deng, vietnamské prodavačky, která začne zpívat poté, co přečte báseň hlavního hrdiny. Tento film získal cenu za nejlepší scénář na filmovém festivalu v Cannes v roce 1998. O devět let později si Nikaido zopakovala svou roli ve filmu Fay Grim (2006), který byl pokračováním Henry Fool. Tento špionážní thriller s prvky černé komedie byl natáčen v Berlíně, Paříži a Istanbulu a představoval výrazný žánrový posun oproti předchozímu filmu.
Další filmová tvorba
Kromě spolupráce se svým manželem se Miho Nikaido objevila i v dalších nezávislých filmech. V roce 1998 hrála ve snímku The Book of Life, kde Hartley zpracoval apokalyptickou tematiku s Martinem Donovanem v roli Ježíše Krista. Zahrála si také v krátkém filmu Kimono (1999) a v experimentálním snímku The New Math(s) (2000). V roce 2004 se objevila ve filmu Chain, dalším z Hartleyho projektů.
Nikaido se také podílela na hudebním videoklipu "Walking Wounded" skupiny Everything but the Girl, který v roce 1996 režíroval právě Hal Hartley. Její filmografie zahrnuje i několik japonských filmů z počátku 90. let, včetně snímku Ultra Q The Movie: Legend of the Stars.
Současná kariéra
V posledních letech se Miho Nikaido objevila v japonském filmu La La La at Rock Bottom (známém také jako Misono Universe) z roku 2015, kde hrála po boku Subaru Shibutaniho. Kromě herectví se věnuje také produkci a nadále spolupracuje se svým manželem Halem Hartleym na různých filmových projektech. Společně žili nějakou dobu v Berlíně, kam se Hartley přestěhoval v roce 2005 během příprav filmu Fay Grim. Nikaido je součástí neformální skupiny herců, kteří pravidelně spolupracují s Hartleym, vedle osobností jako Parker Posey, James Urbaniak, Martin Donovan a další.