Gene Nelson

Gene Nelson, vlastním jménem Leander Eugene Berg, se narodil 24. března 1920 v Seattlu ve státě Washington. Byl americkým hercem, tanečníkem, scenáristou a režisérem, který se proslavil především svými tanečními výkony v hollywoodských muzikálech 50. let. Dětství a začátky kariéry Nelson se s rodiči přestěhoval do Santa Moniky v Kalifornii, když mu byly pouhé čtyři roky. Již v dětství ho inspirovaly filmy s Fredem Astairem, což ho přivedlo k touze stát se tanečníkem. Po střední škole, kde vynikal jako gymnasta a bruslař, se připojil k ledové revue Sonji Henie, se kterou vystupoval tři roky. Během druhé světové války sloužil v americké armádě, kde také účinkoval v muzikálu This Is the Army od Irvinga Berlina, který objížděl americké a britské vojenské základny po celém světě. Průlom v Hollywoodu Po válce se Nelson vydal do Hollywoodu, kde v roce 1947 debutoval ve filmu I Wonder Who's Kissing Her Now. Skutečný průlom v jeho kariéře však přišel až po účinkování v broadwayské revue Lend an Ear (1949), kde si ho všimli zástupci Warner Brothers Pictures. Po menší roli ve filmu The Daughter of Rosie O'Grady (1950) podepsal dlouhodobou smlouvu se studiem a získal třetí hlavní roli po boku Doris Day a Gordona MacRae ve filmu Tea for Two (1950). Za tento výkon obdržel Zlatý glóbus pro nejslibnějšího nováčka. Zlatá éra muzikálů V 50. letech se Nelson stal jednou z tanečních hvězd Hollywoodu. Vytvořil nezapomenutelné taneční výkony v řadě muzikálů, často po boku Doris Day, s níž natočil několik úspěšných filmů včetně Lullaby of Broadway (1951), kde poprvé získal hlavní mužskou roli. Mezi jeho další významné filmy z tohoto období patří The West Point Story (1950), Painting the Clouds with Sunshine (1951) a She's Working Her Way Through College (1952), kde hrál s Virginií Mayo a Ronaldem Reaganem. Oklahoma! a vrchol kariéry Nejznámější filmovou rolí Gene Nelsona se stal kovboj Will Parker v muzikálu Oklahoma! (1955). Jeho akrobatický tanec s lasem na melodii "Kansas City" se stal jedním z ikonických momentů tohoto filmu. Nelson zde předvedl svůj charakteristický atletický taneční styl, který kombinoval akrobacii s elegancí. V této době byl Nelson na vrcholu své herecké kariéry a patřil mezi nejpopulárnější herce studia Warner Brothers. Přechod k režii Koncem 50. let začal Nelson postupně přecházet od herectví k režii. V sezóně 1961-62 režíroval osm epizod populárního westernu The Rifleman. Jeho režijní kariéra pokračovala v 60. letech, kdy režíroval epizody známých televizních seriálů jako Star Trek, I Dream of Jeannie, Gunsmoke a The Donna Reed Show. Pro Elvise Presleyho režíroval dva filmy - Kissin' Cousins (1964), ke kterému také napsal scénář, a Harum Scarum (1965). Za scénář k filmu Kissin' Cousins byl nominován na cenu Writers Guild of America za nejlépe napsaný muzikál. Pozdější kariéra V roce 1971 se Nelson vrátil na Broadway, kde ztvárnil roli Buddyho v muzikálu Follies se scénářem Stephena Sondheima. Za tento výkon byl nominován na cenu Tony v kategorii Nejlepší herec ve vedlejší roli v muzikálu. V pozdějších letech se věnoval také pedagogické činnosti a v 80. letech vyučoval na katedře divadelního umění na San Francisco State University. V roce 1990 byl za své přínosy filmovému průmyslu uveden na hollywoodský chodník slávy. Osobní život a odkaz Nelson byl třikrát ženatý. Jeho první manželkou byla Miriam Nelson (rozená Frankel), která mu pomáhala s choreografií jeho tanečních čísel a později se sama stala uznávanou choreografkou v Hollywoodu. Gene Nelson zemřel 16. září 1996 ve věku 76 let v Los Angeles na rakovinu. Zanechal po sobě dceru Victorii Gordo, syny Christophera a Douglase Nelsonovy a tři vnoučata. Gene Nelson zůstává v paměti filmových fanoušků jako jeden z nejvýraznějších tanečníků zlaté éry hollywoodských muzikálů. Jeho akrobatický taneční styl, který kombinoval gymnastické prvky s elegancí klasického tance, byl zcela jedinečný. Přestože nikdy nedosáhl takové slávy jako Fred Astaire nebo Gene Kelly, jeho přínos filmovému muzikálu je nezpochybnitelný.