Jack Mullaney (18. září 1929, Pittsburgh, Pensylvánie, USA – 27. června 1982, Hollywood, Kalifornie, USA) byl americký herec, který se proslavil především svými komediálními rolemi v televizních seriálech a filmech 50. a 60. let 20. století.
Počátky kariéry
Mullaney studoval herectví na prestižním HB Studio v New Yorku a svou profesionální dráhu zahájil na Broadwayi v inscenaci The Remarkable Mr. Pennypacker (1953-1954). Jeho televizní debut se uskutečnil v roce 1954, zatímco na filmovém plátně se poprvé objevil v roce 1957 ve snímku The Young Stranger. Téhož roku ztvárnil postavu Ensigna Lewise v komedii Kiss Them for Me po boku Caryho Granta. V roce 1958 si zahrál v muzikálovém filmu South Pacific, kde ztvárnil postavu přezdívanou "Profesor".
Televizní úspěchy
V televizním světě se Mullaney prosadil především jako Johnny Wallace, sympatický poslíček v seriálu The Ann Sothern Show (1958-1961) na stanici CBS. Jeho další významnou rolí byl poručík Rex St. John v seriálu Ensign O'Toole (1962-1963) vysílaném na NBC, kde hrál po boku Deana Jonese. Mullaney byl typickým představitelem roztomilých, nemotorných a dobrosrdečných postav, které často sloužily jako komický prvek.
Vrchol kariéry
K jeho nejvýznamnějším televizním rolím patřila postava Petera Robinsona v sci-fi sitcomu My Living Doll (1964-1965). V tomto seriálu hrál zpočátku jako vedlejší postava - souseda a kolegy hlavního hrdiny Boba McDonalda (Robert Cummings), který se zamiluje do robotky Rhody (Julie Newmar). Po odchodu Cummingse ze seriálu se Mullaney stal hlavní mužskou postavou, když jeho charakter převzal péči o robotku Rhodu.
Další významnou rolí byla postava astronauta Hectora "Heca" Canfielda v sci-fi komedii It's About Time (1966-1967), kterou vytvořil Sherwood Schwartz (tvůrce seriálů Gilligan's Island a The Brady Bunch). Mullaney zde ztvárnil jednoho ze dvou astronautů, kteří překročí rychlost světla a ocitnou se v pravěku, kde se spřátelí s jeskynní rodinou. Seriál prošel v polovině sezóny změnou konceptu, kdy se astronauti s pravěkou rodinou přesunuli do moderní doby 60. let.
Filmová kariéra
Na filmovém plátně se Mullaney objevoval především v menších, ale zapamatovatelných rolích. K jeho nejvýznamnějším filmům patří The Absent Minded Professor (1961), kde ztvárnil kapitána letectva, The Honeymoon Machine (1961) se Stevem McQueenem, Dr. Goldfoot and the Bikini Machine (1965), kde hrál Igorka, nemotorného asistenta vědce ztvárněného Vincentem Pricem, a Tickle Me (1965), kde byl komickým parťákem Elvise Presleyho. Objevil se také v dalším Presleyho filmu Spinout (1966).
Pozdější kariéra
V 70. letech se Mullaneyho styl komediálního herectví začal dostávat mimo hlavní proud, což vedlo k postupnému útlumu jeho kariéry. Přesto se objevil v několika významných filmech jako Little Big Man (1970) s Dustinem Hoffmanem a Where Does It Hurt? (1972) s Peterem Sellersem. Jeho poslední filmovou rolí byla účast v muzikálu Little Miss Marker (1980) s Walterem Matthauem.
Osobní život a odkaz
Jack Mullaney byl známý jako spolehlivý a dochvilný herec s rychlým myšlením, který dokázal pohotově reagovat na změny ve scénáři. Byl ceněn za svůj přirozený komediální talent a schopnost ztvárnit sympatické, nemotorné postavy, které si diváci oblíbili. Zemřel předčasně ve věku 52 let na následky mozkové mrtvice v Motion Picture and Television Hospital ve Woodland Hills v Kalifornii. Po jeho smrti se dědičkou jeho majetku stala jeho sestra. Podle dostupných informací je pohřben na hřbitově Gate of Heaven Cemetery v Montgomery ve státě Ohio, poblíž svých rodičů.