Sergiu Nicolaescu

Sergiu Florin Nicolaescu (13. dubna 1930, Târgu Jiu, Rumunsko – 3. ledna 2013) byl rumunský filmový režisér, herec a politik. Patřil mezi nejvýznamnější osobnosti rumunské kinematografie a byl přezdíván "rumunský Steven Spielberg". Počátky kariéry Nicolaescu se narodil v Târgu Jiu, ale vyrůstal v Timişoaře, kam se jeho rodina přestěhovala, když mu bylo pět let. Jeho otec byl inženýr, který pracoval pro bývalého krále Michaela, a po králově abdikaci v roce 1947 byl zatčen. Sergiu vystudoval strojní inženýrství na Polytechnické univerzitě v Bukurešti. Do světa filmu vstoupil náhodou, když mu přítel nabídl práci v bukurešťských filmových studiích jako kameraman. Jeho režijní debut přišel v roce 1962 s krátkým filmem Scoicile nu au vorbit niciodată (Mušle nikdy nemluvily). Mezinárodní pozornost získal svým poetickým krátkým filmem The Memory of the Rose (1964), který byl uveden na filmovém festivalu v Cannes. Historické eposy a mezinárodní úspěch Nicolaescův první celovečerní film Dacii (Dákové, 1966) se stal prvním rumunským filmem, který zaznamenal úspěch v západní Evropě. Následně se proslavil především svými historickými velkofilmy, které se vyznačovaly monumentálními bitevními scénami. Jeho nejslavnějším dílem je Mihai Viteazul (Michael the Brave, 1970), historický epos o valašském knížeti, který na krátkou dobu sjednotil rumunské země. Film byl v angličtině uváděn také pod názvem The Last Crusade. Zajímavostí je, že Steven Spielberg použil záběry z bitevní scény tohoto filmu ve svém snímku E.T. the Extra-Terrestrial (1982). Vrchol tvorby V 70. a 80. letech pracoval Nicolaescu na mnoha projektech v Rumunsku, Francii a Německu. Mezi jeho další významné historické filmy patří Războiul Independenței (War of Independence, 1977) o rumunské nezávislosti. Velký úspěch zaznamenal také s filmem Osînda (The Doom, 1976), který byl uveden na 10. Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě, kde hlavní představitel Amza Pellea získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon. Film byl také rumunským kandidátem na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Nicolaescu natočil i několik thrillerů odehrávajících se v meziválečném Rumunsku, z nichž nejznámější je Un comisar acuză (A Police Inspector Calls, 1973). Jeho jediná, ale velmi populární komedie Nea Mărin miliardar (Uncle Marin: The Billionaire, 1979) prodala rekordních 14,6 milionu vstupenek, což je nejvíce ze všech filmů v komunistickém Rumunsku. Pozdější kariéra a politika Po rumunské revoluci v prosinci 1989 vstoupil Nicolaescu do politiky, ale zároveň pokračoval v režírování filmů. Bez bezplatné pomoci rumunské armády už nemohl vytvářet velkolepé historické eposy jako za komunistické éry. Jeho pozdější filmy jako Oglinda (1994) a The Death Triangle (1999) byly menšího rozsahu, ale u diváků stále dobře přijímané. Přestože jeho poslední filmy nebyly tak populární jako jeho dřívější tvorba, pokračoval v režírování nových snímků, jako Orient Express (2004), Cincisprezece (2005), Supraviețuitorul (2008), Carol I (2009) a Poker (2010). V roce 1992 byl zvolen do rumunského senátu za Sociálně demokratickou stranu, kde působil až do prosince 2012, kdy z politiky odešel se slovy: "Zbývá mi jen několik let a rád bych je dokončil ve své profesi." Osobní život a odkaz Nicolaescu byl známý svou obrovskou pracovitostí a odvahou při natáčení. Pro válečné scény používal skutečný dynamit a trotyl, což vyžadovalo mimořádnou odvahu od herců i kameramanů. Sám se aktivně věnoval sportu a pro film The Ring (1985) podstoupil ve svých 50 letech intenzivní boxerský trénink s bývalým evropským šampionem. Byl třikrát ženatý, ale neměl žádné děti, což později označil za své největší životní zklamání. Zemřel 3. ledna 2013 ve věku 82 let na srdeční a plicní komplikace po operaci trávicích problémů. Sergiu Nicolaescu zanechal odkaz více než 60 filmů, které natočil během své 55leté kariéry. V Rumunsku je dodnes považován za národní ikonu a jednoho z nejvýznamnějších filmových tvůrců v historii země. Když byl dotázán, které tři filmy ze své tvorby má nejraději, jmenoval Mihai Viteazul (Michael the Brave), Osînda (The Doom) a Atunci i-am condamnat pe toți la moarte (Then I Sentenced Them All to Death).