Dmitri Milyutenko

Dmytro Omelyanovych Milyutenko (21. února 1899, Slavjansk, Izjumský újezd, Charkovská gubernie, Ruské impérium – 25. ledna 1966, Taškent, Uzbecká SSR, SSSR) byl významný ukrajinský divadelní a filmový herec sovětské éry. Patřil mezi nejvýraznější osobnosti ukrajinského divadla a filmu první poloviny 20. století. Divadelní kariéra Milyutenkova profesionální divadelní dráha začala v roce 1927, kdy nastoupil do avantgardního divadla Berezil v Charkově, kde působil až do roku 1936. Během tohoto období ztvárnil řadu významných rolí, které položily základ jeho herecké kariéry. Po přesunu do Kyjeva v roce 1936 se stal členem Ukrajinského akademického dramatického divadla (dnes známého jako Národní akademické dramatické divadlo Ivana Franka), kde působil až do konce své kariéry. Mezi jeho nejvýznamnější divadelní role patřily postavy Kalytky, Puzyra a Ivana v dílech Karpenko-Karyho "Sto tysyach" (Sto tisíc), "Khozyain" (Hospodář) a "Beztalanna" (Nešťastnice). Dále ztvárnil Šujského v Puškinově "Borisi Godunovovi", Šmagu v Ostrovského "Bez viny vinovatye" (Bez viny vinní), Perelesnika v "Lisova pisnya" (Lesní píseň) Lesi Ukrajinky a Mikolu ve Frankově "Ukradene shchasttya" (Ukradené štěstí). Významná byla také jeho role Velkého inkvizitora ve Schillerově "Donu Carlosovi" a vojáka Kotky v Katajevově "Šel soldat s fronta" (Voják se vrátil z fronty). Filmová kariéra Milyutenko se prosadil také ve filmu, kde debutoval již v roce 1934 ve snímku Bolshaya igra. Následovaly role ve filmech Tom Soyer (1936), Karmeliuk (1938) a Shchors (1939). K jeho nejvýznamnějším filmovým rolím patří postava starého muže ve filmu Ivan's Childhood (1962) režiséra Andreje Tarkovského. Tento film, který získal Zlatého lva na filmovém festivalu v Benátkách, představuje poetickou cestu válečnými traumaty mladého chlapce během druhé světové války. Další významnou rolí byla postava dědečka Tarase Koltsova ve filmu Zelyonyy furgon (1959), dobrodružném snímku odehrávajícím se v Oděse roku 1920, kde ztvárnil postavu ozbrojenou pistolí Mauser C96. K jeho dalším známým filmům patří Bogatyr idyot v Marto (1954), V myortvoy petle (1963) jako Dirin, Sorok minut do rassveta (1963) jako Demid Antonovich a Nash chestnyy khleb (1964), kde ztvárnil postavu Makara Zadorožného. Ocenění a odkaz Za svůj mimořádný přínos ukrajinskému divadlu a filmu byl Dmytro Milyutenko v roce 1960 oceněn titulem "Národní umělec SSSR", což bylo nejvyšší umělecké vyznamenání v Sovětském svazu. Byl také držitelem Řádu Lenina, jednoho z nejvyšších státních vyznamenání SSSR. Milyutenko patřil k výrazné generaci ukrajinských herců, kteří formovali sovětské divadlo a film. Jeho herecký styl se vyznačoval expresivitou a hloubkou, což mu umožnilo ztvárňovat širokou škálu charakterů od lidových postav až po složité historické osobnosti. Jeho odkaz žije dodnes jako součást bohatého kulturního dědictví ukrajinského divadla a filmu.