Stanislas Merhar

Stanislas Merhar, narozen 24. ledna 1971 v Paříži ve Francii, je francouzský herec pocházející z rodiny slovinských imigrantů. Před vstupem do světa filmu studoval pět let klavír na École Normale de Musique v Paříži a následně se věnoval pozlacování dřeva. Jeho herecká kariéra začala v roce 1997, kdy byl objeven během konkurzu pořádaného režisérkou Anne Fontaine pro film Nettoyage à sec (Dry Cleaning). V tomto snímku ztvárnil mladého muže, který vnáší zmatek do života manželského páru provozujícího čistírnu. Jeho výkon po boku Miou-Miou a Charlese Berlinga mu vynesl prestižní ocenění César pro nejslibnějšího herce v roce 1998. Tato role definovala začátek jeho kariéry a ukázala jeho schopnost ztvárnit komplexní a ambivalentní postavy. Téhož roku se Merhar objevil v prestižním televizním miniseriálu Le Comte de Monte Cristo (The Count of Monte Cristo), kde ztvárnil Alberta de Morcerfa po boku hvězd jako Gérard Depardieu, Ornella Muti a Jean Rochefort. Tato adaptace klasického románu Alexandra Dumase mu přinesla širší mezinárodní uznání a upevnila jeho pozici v evropské kinematografii. V roce 2000 spolupracoval s uznávanou režisérkou Chantal Akerman na filmu La Captive (The Captive), volně inspirovaném dílem Marcela Prousta. Merhar zde ztvárnil Simona, muže posedlého svou přítelkyní Ariane (Sylvie Testud), kterou podezřívá z lesbických vztahů. Jeho výkon byl kritiky oceněn jako "mužská Garbo mezi herci" a film se stal významným dílem evropského artového filmu. Tato role ukázala Merharovu schopnost ztvárnit psychologicky složité postavy s nuancemi a hloubkou. V roce 2011 se Merhar opět setkal s Chantal Akerman při natáčení filmu La Folie Almayer (Almayer's Folly), adaptace románu Josepha Conrada. V tomto snímku ztvárnil hlavní roli Kaspara Almayera, Holanďana hledajícího pirátský poklad v Malajsii. Film, zasazený do 50. let 20. století, byl koprodukován společnostmi z Francie a Belgie a získal čtyři nominace na cenu Magritte. Merharův výkon byl opět vyzdvihován pro svou intenzitu a schopnost vyjádřit vnitřní konflikt postavy. Během své kariéry Merhar spolupracoval s řadou významných režisérů, včetně Philippa Garrela ve filmu L'Ombre des femmes (In the Shadow of Women, 2015), kde ztvárnil jednu z hlavních rolí po boku Clotilde Courau. Film byl uveden na filmovém festivalu v Cannes a získal pozitivní kritiky za svůj minimalistický přístup a silné herecké výkony. V roce 2018 se Merhar objevil ve filmu O Caderno Negro (The Black Book of Father Dinis) režisérky Valerie Sarmiento. V tomto historickém dramatu odehrávajícím se na sklonku 18. století ztvárnil roli kardinála Rufa. Film byl uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu a v soutěžní sekci Mezinárodního filmového festivalu v San Sebastiánu. V roce 2020 se Merhar představil v akčním kriminálním filmu Bronx (Rogue City) režiséra Oliviera Marchala, kde ztvárnil postavu Willyho Kapeliana po boku Lannicka Gautryho a Jeana Rena. Film byl uveden na Netflixu a stal se jedním z nejsledovanějších snímků na této platformě ve svém debutovém víkendu. Mezi jeho nejnovější projekty patří film Maria (Being Maria, 2024) režisérky Jessicy Palud, kde ztvárnil roli agenta Behrmana. Film pojednává o herečce Marii Schneider a jejích zkušenostech při natáčení kontroverzního filmu Poslední tango v Paříži. Snímek měl premiéru na filmovém festivalu v Cannes v roce 2024 a získal pozitivní kritiky za svůj citlivý přístup k tématu. Stanislas Merhar je známý svou preferencí pro náročné artové filmy a svou schopností ztvárnit komplexní, často rozporuplné postavy. Jeho filmografie zahrnuje více než 30 filmů a televizních projektů, což z něj činí jednoho z nejvýraznějších francouzských herců své generace. Kromě herectví se také věnoval hudbě – nahrál duet "Comédie" s herečkou Chiarou Mastroianni pro album "Ensemble" proti AIDS, s textem od Alaina Souchona.