Maribel Martín

Maribel Martín, narozená 1. listopadu 1954 v Madridu ve Španělsku, je španělská herečka a filmová producentka. Její občanské jméno je María Isabel Martín Martínez. Patří mezi významné španělské herecké osobnosti, která se prosadila již v dětství a později se stala uznávanou herečkou v domácí kinematografii. Dětská herecká kariéra Maribel Martín zahájila svou hereckou kariéru již v sedmi letech, kdy debutovala ve filmu Tres de la Cruz Roja (1961) pod režijním vedením Fernanda Palaciose. Jako dětská herečka se následně objevila v několika významných španělských filmech. V roce 1962 účinkovala v populární komedii La gran familia (Velká rodina), opět pod vedením Fernanda Palaciose, kde byla součástí rozsáhlého hereckého obsazení v čele s Albertem Closasem a Amparo Soler Leal. O rok později si zahrála v adaptaci románu El Camino (1963), kterou režírovala Ana Mariscal. Průlom v kariéře Koncem 60. let začala Maribel Martín dostávat významnější role, které předznamenaly její přechod k dospělým hereckým výkonům. V roce 1969 se objevila v hororu The House That Screamed (La Residencia) režiséra Narcisa Ibáñeze Serradora. Následovala role ve filmu La Cera Virgen (1971) pod vedením Josého Maríi Forqueho. Zásadní průlom v její kariéře přišel s hlavní rolí ve filmu The Blood Spattered Bride (La novia ensangrentada) z roku 1972, který režíroval Vicente Aranda. V tomto kultovním horrorovém snímku, inspirovaném novelou Carmilla od Josepha Sheridana Le Fanu, ztvárnila postavu Susan, mladé nevěsty, která se po svatbě začíná potýkat s děsivými nočními můrami. Film získal kultovní status díky své směsi hororu, vampyrismu a progresivních myšlenek o genderu a sexualitě. Kariéra v 70. a 80. letech Během 70. let se Maribel Martín soustředila především na divadlo a televizi, ale nadále se objevovala i ve filmech. Mezi její významné snímky z tohoto období patří Los Viajes Escolares (1973) režiséra Jaimeho Chávarriho a La Espada Negra (1976) pod vedením Francisca Roviry Belety. V roce 1983 ztvárnila hlavní roli ve filmu Últimas tardes con Teresa (Poslední odpoledne s Teresou) režiséra Gonzala Herraldeho. Film byl adaptací slavného románu Juana Marsého a vyprávěl příběh o sociálních rozdílech ve Španělsku 50. let. Maribel Martín v něm ztvárnila postavu Teresy, univerzitní studentky z bohaté barcelonské rodiny, která se zamiluje do Manola, drobného zloděje motorek z chudé čtvrti. Producentská činnost Po úspěchu filmu Últimas tardes con Teresa založila Maribel Martín společně se svým manželem, hercem Juliánem Mateosem, produkční společnost Ganesh Films. Jako producentka se podílela na několika významných španělských filmech, včetně oceňovaného dramatu The Holy Innocents (Los santos inocentes) z roku 1984, které režíroval Mario Camus. Tento film, v němž si Maribel Martín také zahrála menší roli, získal mezinárodní uznání a byl nominován na Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes, kde jeho hlavní představitelé Francisco Rabal a Alfredo Landa získali cenu za nejlepší mužský herecký výkon. Dalším významným producentským počinem byl fantasy film Moon Child (El niño de la luna) z roku 1989, režírovaný Agustím Villarongou. V tomto snímku Maribel Martín ztvárnila postavu Victorie, přísné ženy, která adoptuje chlapce s telekinetickými schopnostmi. Film byl vybrán jako oficiální španělský příspěvek na filmový festival v Cannes. Pozdější kariéra Její zatím poslední filmovou rolí byl snímek Engendro (2005) pod vedením režiséra Luise Cabezy. Maribel Martín patří mezi významné osobnosti španělské kinematografie, která se dokázala úspěšně přesunout od dětských rolí k dospělým postavám a později i k produkční činnosti, čímž významně přispěla k rozvoji španělského filmu.