Alan Marshal (29. ledna 1909 – 9. července 1961) byl australský herec, který se proslavil především svou prací v hollywoodských filmech a na amerických divadelních prknech. Raný život a počátky kariéry Alan Marshal se narodil jako Alan M. Willey v Sydney v Austrálii. Byl synem populární queenslandské divadelní herečky Irby (Agnes) Marshal a anglického herce a producenta Leonarda Willeyho. Rodina opustila Austrálii v polovině roku 1914, když bylo Alanovi pouhých pět let, a přestěhovala se do Spojených států. Jeho rodiče pokračovali v úspěšných divadelních kariérách nejprve v San Franciscu a později v New Yorku. Alan se poprvé objevil na Broadwayi v roce 1923 ve hře The Swan (Labuť) ve věku pouhých 15 let, kde vystupoval pod jménem "Alan Willey". Později se na Broadwayi objevil jako Stephano v inscenaci The Merchant of Venice (Kupec benátský) v roce 1928, ve které hrál také jeho otec Leonard Willey v roli Antonia. Pod jménem "Alan Marshal" pak účinkoval v broadwayských hrách Foolscap (1933), Going Gay (1934), While Parents Sleep (1934), Lady Jane (1934), The Bishop Misbehaves (1935) a On Stage (1935). Hollywoodská kariéra Podle svědectví jeho syna Kita byl Marshal objeven filmovým skautem během divadelního představení v New Yorku a byl požádán, aby absolvoval kamerové zkoušky pro Selznick International Studios. Selznick ho obsadil do vedlejší role ve filmu The Garden of Allah (1936) po boku Charlese Boyera a Marlene Dietrich, kde ztvárnil postavu kapitána De Trevignaca. Tento film, režírovaný Richardem Boleslawskim, byl jedním z prvních barevných filmů natočených technikou Technicolor a získal nominace na Oscara za nejlepší hudbu a nejlepšího asistenta režie. Marshal byl následně zapůjčen studiu MGM, kde se objevil ve filmu After the Thin Man (1936). Studio si jeho výkon oblíbilo a svěřilo mu významnou roli ve filmu Night Must Fall (1937). MGM ho poté obsazovalo do klíčových rolí v prestižních snímcích: v Parnell (1937) ztvárnil Williama O'Sheu, kterého podvedli Clark Gable a Myrna Loy, a v Conquest (1937) hrál po boku Grety Garbo a Charlese Boyera roli Philippa Antoina d'Ornano. Vrchol kariéry Jedním z jeho nejvýznamnějších filmů byl The White Cliffs of Dover (1944), kde byl obsazen do role sira Johna Ashwooda po boku Irene Dunne. Film režírovaný Clarencem Brownem vypráví příběh americké ženy, která se zamiluje do anglického šlechtice těsně před vypuknutím první světové války. Tento válečný romantický snímek se stal kasovním hitem a upevnil Marshalovu pozici v Hollywoodu. Ve stejném roce byl hlavní hvězdou filmu Bride by Mistake (1944) s Laraine Day, který byl také komerčně úspěšný. Marshal se objevil také v dalších významných filmech jako The Hunchback of Notre Dame (1939), The Adventures of Sherlock Holmes (1939) a The Howards of Virginia (1940) s Carym Grantem. V roce 1940 hrál jednoho z nápadníků Ginger Rogers ve filmu Tom, Dick and Harry, který se stal velkým hitem. Pozdější kariéra Po nervovém zhroucení v polovině 40. let Marshal na několik let přerušil hereckou kariéru. Trpěl chronickým nervovým onemocněním, které výrazně ovlivnilo jeho filmovou dráhu. V 50. letech se soustředil především na televizní vystoupení, kde se objevil v epizodách seriálů jako Lights Out (1950), The Clock (1951), Robert Montgomery Presents (1952) a Climax! (1956). K filmovému plátnu se vrátil v menší roli ve snímku The Opposite Sex (1956). Jednou z jeho posledních významných filmových rolí byla postava Dr. Davida Trenta v kultovním hororu House on Haunted Hill (1959) režiséra Williama Castlea, kde hrál po boku Vincenta Price. Ve filmu ztvárnil psychiatra, který je součástí spiknutí s cílem vyděsit jednu z postav k smrti. Osobní život a odkaz Alan Marshal se v listopadu 1938 oženil se společenskou dámou Mary Grace Borel, se kterou měl syna Christophera ("Kita"), který se také stal hercem. Borel požádala o rozvod v srpnu 1947 a Marshal se již znovu neoženil. Během druhé světové války pomohl vybrat miliony dolarů cestováním po USA a prodejem státních dluhopisů. Zajímavostí je, že Marshal byl původně zvažován pro roli Rhetta Butlera ve filmu Gone with the Wind (1939), která nakonec připadla Clarku Gableovi. Alan Marshal zemřel 9. července 1961 v Chicagu na infarkt ve věku 52 let během účinkování v divadelní hře Sextette s Mae West v Edgewater Beach Playhouse. Představení dokončil, ale později byl nalezen mrtvý ve svém pokoji v hotelu Edgewater Beach. Jeho syn Kit také účinkoval ve stejné hře. Alan Marshal zanechal významnou stopu v hollywoodské kinematografii 30. až 50. let 20. století jako elegantní, charismatický herec, který exceloval především v rolích britských gentlemanů a romantických hrdinů.

Dům hrůzy