Rodolphe Marcilly

Rodolphe Gaëtan Marcilly, narozen 29. června 1898 v Saint-Servan (dnes součást Saint-Malo) v departementu Ille-et-Vilaine ve Francii, zemřel 27. března 1976 v Paříži. Byl francouzským hercem, asistentem režie a režisérem, který se významně podílel na francouzské kinematografii od 30. do 70. let 20. století. Počátky kariéry Rodolphe Marcilly zahájil svou filmovou kariéru na počátku 30. let, kdy se objevil ve filmu Le Marchand de sable (1932) režiséra Andrého Hugona. V tomto dobrodružném snímku ztvárnil postavu Laureye. Film se odehrává v Alžírsku a vypráví příběh francouzského poručíka, který vyšetřuje sérii záhadných úmrtí a zmizení důstojníků. Tento film byl součástí dlouhé tradice francouzských filmů 30. let, které se odehrávaly v severní Africe. Herecká a asistentská dráha V průběhu 30. a 40. let Marcilly pokračoval v budování své kariéry jak před kamerou, tak za ní. Objevil se v několika významných filmech té doby, včetně Volpone (1940) režiséra Maurice Tournera, kde ztvárnil benátského občana. Současně pracoval jako asistent režie na řadě projektů, což mu umožnilo získat cenné zkušenosti s filmovou produkcí. V roce 1939 se Marcilly podílel na filmu Courrier d'Asie jako spolurežisér s Oscar-Paulem Gilbertem, kde také ztvárnil roli Sébastiena Jacquenotteho. Tento film, který měl premiéru v roce 1941, sledoval cestu průměrného Francouze z Marseille do Hanoje a sloužil jako záminka k zobrazení turistických zastávek v Tunisu, Alexandrii a Bejrútu. Významné filmy Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří La Fiancée des ténèbres (1945) režiséra Serge de Poligny, kde působil jako asistent režie. Tento fantastický film, natočený během německé okupace Francie, se odehrává ve městě Carcassonne a je považován za jeden z mála filmů žánru fantastique z tohoto období. Film byl dokončen až po osvobození Francie a do kin se dostal v březnu 1945. Dalším významným projektem, na kterém se Marcilly podílel, byl film Wicked Duchess (La Duchesse de Langeais, 1942) režiséra Jacquese de Baroncelliho. Tento historický film s Edwige Feuillère a Pierrem Richard-Willmem v hlavních rolích byl adaptací románu Honoré de Balzaca z roku 1834. Marcilly zde opět působil jako asistent režie. Pozdější kariéra V 50. a 60. letech Marcilly pokračoval ve své filmové kariéře, objevil se v několika významných francouzských filmech. Hrál v Les Misérables (1958) režiséra Jean-Paula Le Chanoise, kde ztvárnil roli soudního vykonavatele. Tento film byl natočen ve dvou částech a patří k významným adaptacím slavného románu Victora Huga. V roce 1968 se Marcilly podílel na animovaném filmu Asterix and Cleopatra (Astérix et Cléopâtre) režisérů Reného Goscinnyho a Alberta Uderza, kde propůjčil svůj hlas jedné z postav. Tento film byl druhým celovečerním animovaným filmem o Asterixovi a je považován za lépe zpracovaný než jeho předchůdce. Jeho poslední známou prací byl film Paranoia (A Quiet Place to Kill) z roku 1970. Během své dlouhé kariéry se Rodolphe Marcilly podílel na více než třiceti filmech, ať už jako herec, asistent režie nebo režisér, a zanechal tak významnou stopu ve francouzské kinematografii první poloviny 20. století.