Sérgio Mamberti

6.8

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Sérgio Mamberti
Sérgio Duarte Mamberti, narozený 22. dubna 1939 v Santosu, São Paulo, Brazílie, zemřel 3. září 2021 v São Paulu. Byl významným brazilským hercem, režisérem, producentem, spisovatelem, výtvarným umělcem a politikem s kariérou trvající více než pět desetiletí. Vzdělání a počátky kariéry Mamberti absolvoval Školu dramatických umění v São Paulu (EAD), kde získal formální herecké vzdělání. Jeho profesionální divadelní debut přišel v roce 1962 v inscenaci Antígone América od Carlose Henriqueho Escobara, kterou produkovala Ruth Escobarová a režíroval Antônio Abujamra. V roce 1963 se připojil k divadelní skupině Decisão, kde spolupracoval s významnými osobnostmi brazilského divadla jako Abumjara, Glauce Rocha a Plínio Marcos. S touto skupinou účinkoval v inscenaci O Balcão od Jeana Geneta, za kterou získal cenu guvernéra státu São Paulo v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli. Filmová kariéra Na filmovém plátně debutoval v roce 1966 v komedii Nudista à Força režiséra Victora Limy. Následující rok se objevil v dnes již kultovním snímku O Bandido da Luz Vermelha (The Red Light Bandit) režiséra Rogéria Sganzerla, který je považován za milník brazilského undergroundového kinematografického hnutí Cinema Marginal. Mezi jeho další významné filmy patří Toda Nudez Será Castigada (All Nudity Shall Be Punished, 1973) Arnalda Jabora, O Homem do Pau Brasil (1982) Joaquima Pedra de Andrade, A Hora da Estrela (The Hour of the Star, 1985) a A Dama do Cine Shangai (1987). V průběhu své dlouhé filmové kariéry účinkoval Mamberti v desítkách filmů, včetně snímků jako Parada 88 (1978), Sonho Sem Fim (1985), O Mentiroso (1987), Bachianas Brasileiras - Meu Nome É Villa-Lobos (1979), O Olho Mágico do Amor (1981) a Hans Staden (1999). V roce 2000 si zopakoval svou ikonickou roli Dr. Victora ve filmu Castelo Rá-Tim-Bum - O Filme, který navazoval na populární dětský televizní seriál. Mezi jeho pozdější filmové role patří Xuxa Abracadabra (2003) a O Homem que Desafiou o Diabo (2007). Televizní úspěchy V televizním světě se Mamberti poprvé objevil v roce 1968 v telenovele Ana na stanici Record. Jeho kariéra v televizi zahrnovala více než 36 telenovel a seriálů. Mezi jeho nejznámější televizní role patří mordomo Eugênio v telenovele Vale Tudo (1988), kde ztvárnil kultivovaného sluhu Odete Roitmanové. Tato role mu přinesla takovou popularitu, že během návštěvy Kuby, kde byla telenovela vysílána v dabované verzi, byl přijat jako oficiální host Fidela Castra a lidé ho na ulicích oslavovali. Další nezapomenutelnou rolí byl Dr. Victor v dětském seriálu Castelo Rá-Tim-Bum (1994-1997) na TV Cultura, kde proslul svým charakteristickým zvoláním "Raios e trovões" (Blesky a hromy). Mamberti sám označoval tuto postavu za svého "alter ega", která mu přinesla sympatie a uznání od různých skupin diváků, od dětí až po dospělé. V novém tisíciletí se objevil v řadě úspěšných telenovel jako O Clone (2001), O Profeta (2006) a O Astro (2011). V roce 2013 ztvárnil nacistického zločince Dionísia (Klause Wagnera) v telenovele Flor do Caribe. V roce 2016 debutoval ve streamovacích službách rolí v brazilském sci-fi seriálu 3% na Netflixu. Jeho posledním televizním projektem byl seriál Eu, Ela e Um Milhão de Seguidores na kanálu Multishow. Divadelní úspěchy a ocenění Během své divadelní kariéry účinkoval Mamberti ve více než 80 inscenacích a režíroval téměř desítku her. Za své divadelní výkony získal řadu ocenění, včetně ceny Molière pro nejlepšího herce v roce 1975 za hru Réveillon. Tato inscenace mu vynesla také cenu guvernéra státu São Paulo, cenu APCA (Asociace uměleckých kritiků São Paula) a ocenění časopisu Veja SP. Jako režisér získal v roce 1982 cenu za nejlepší představení za svou inscenaci Coração na Boca na ceremoniálu v Rio de Janeiru. V roce 1995 obdržel cenu Mambembe za nejlepšího herce ve vedlejší roli za hru Pérola. Politická angažovanost Vedle své umělecké kariéry byl Mamberti také politicky aktivní, především v rámci Strany pracujících (PT). Během vlád prezidentů Luly a Dilmy Rousseffové zastával několik pozic na brazilském ministerstvu kultury, včetně funkcí tajemníka pro hudbu a scénická umění, tajemníka pro identitu a kulturní rozmanitost, prezidenta Národní nadace pro umění (Funarte) a tajemníka pro kulturní politiku. Osobní život Mamberti byl bratrem herce Cláudia Mambertiho a otcem herce Dudy Mambertiho. V roce 2021, krátce před svou smrtí, vydal autobiografii Sérgio Mamberti: Senhor do Meu Tempo (Pán svého času). V ní otevřeně hovořil o svém osobním životě, včetně své bisexuality a dvou významných vztazích: s Vivien Marovou, s níž byl ženatý v letech 1964-1980, a s Ednardem Torquartem, s nímž žil 37 let až do jeho smrti v roce 2019. Sérgio Mamberti zemřel 3. září 2021 ve věku 82 let v důsledku multiorgánového selhání po komplikacích spojených s plicní infekcí. Jeho odchod znamenal obrovskou ztrátu pro brazilskou kulturu, které zasvětil celý svůj život.


Sérgio Mamberti: Filmy a pořady 88


Dodatečné informace

Narození:
22. 4. 1939
Úmrtí:
3. 9. 2021

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.