Emil Loteanu

Emil Vladimirovich Loteanu (6. listopadu 1936 – 18. dubna 2003) byl moldavský a sovětský filmový režisér, scénárista a spisovatel narozený v obci Clocuşna v tehdejším Rumunsku (dnes Moldavsko). Rané období a vzdělání Po smrti otce a ztrátě kontaktu s matkou, která se přestěhovala do Rumunska, prožil Loteanu část svého raného života na ulici, přespával ve skladech a ubytovnách. V letech 1953-1955 studoval herectví na Moskevském uměleckém divadle (MCHAT). Mezi lety 1952-1954 působil jako herec v Moskevském Puškinově dramatickém divadle. V roce 1962 absolvoval prestižní filmovou školu VGIK v Moskvě, kde studoval v dílně Grigorije Rošala. Filmová kariéra Svou režijní dráhu zahájil v roce 1960 filmem Bolshaya gora. V letech 1962-1973 pracoval jako režisér ve studiu Moldova-Film, kde debutoval celovečerním filmem Wait for Us at Dawn (1963). V roce 1966 natočil snímek Red Meadows o moldavských pastýřích. Významným mezníkem v jeho kariéře byl film Lautarii (1971, anglicky Fiddlers), poetické dílo zachycující život lidových hudebníků. Film získal Stříbrnou mušli na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastiánu a zahájil Loteanuovu dlouholetou spolupráci se skladatelem Eugenem Dogou. Od roku 1973 Loteanu působil ve studiu Mosfilm, kde vytvořil svá nejznámější díla. Filmová adaptace povídek Maxima Gorkého Tabor ukhodit v nebo (1975, anglicky Queen of the Gypsies nebo Gypsies Are Found Near Heaven) získala hlavní cenu "Zlatou mušli" na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastiánu v roce 1976. Tento romantický příběh zasazený do prostředí kočovných Romů na počátku 20. století v Rakousku-Uhersku se stal mezinárodně uznávaným dílem. V roce 1978 natočil historické romantické drama Moy laskovyy i nezhnyy zver (anglicky A Hunting Accident nebo The Shooting Party) podle díla Antona Pavloviče Čechova. Film byl uveden na filmovém festivalu v Cannes a proslavil se mimo jiné valčíkem Eugena Dogy, který se stal světoznámým. V tomto snímku hrála hlavní roli Galina Běljajevová, která se později stala Loteanuovou manželkou. Dalším významným dílem byl životopisný film Anna Pavlova (1983, anglicky také A Woman for All Time) o slavné ruské baletce. Tento film byl koprodukčním projektem mezi Sovětským svazem a Velkou Británií, na kterém se jako producent podílel slavný britský režisér Michael Powell. Ve filmu se v cameo roli objevil i americký režisér Martin Scorsese. Snímek zachycuje Pavlovové vášeň pro umění a její spolupráci s reformátory baletu včetně Michaila Fokina, Vaclava Nižinského a Sergeje Ďagileva. Pozdější léta Koncem 80. let se Loteanu vrátil do studia Moldova-Film a pracoval pro moldavskou televizi, kde natočil filmovou adaptaci básně Mihaie Eminesca Luceafărul (1987, anglicky The Morning Star). V letech 1987-1992 byl prezidentem Svazu filmařů Moldavska. Vyučoval také kurzy pro divadelní herce na Kišiněvském institutu umění. V 90. letech se Loteanu potýkal s obtížemi při získávání financování pro své filmové projekty. Když konečně získal prostředky na svůj projekt Yar, zemřel a zanechal ho nedokončený. Emil Loteanu zemřel 18. dubna 2003 v Moskvě ve věku 66 let na rakovinu. Je pohřben na Vagankovském hřbitově v Moskvě. Umělecký odkaz Emil Loteanu je považován za jednoho z nejvýznamnějších moldavských filmařů. Jeho filmy se vyznačují poetickým stylem, bohatou vizuální stránkou a důrazem na hudební složku. Kromě filmové tvorby byl také autorem několika sbírek básní a povídek a scénářů ke svým filmům. Jeho nejznámější díla - Lautarii, Queen of the Gypsies, A Hunting Accident a Anna Pavlova - jsou dodnes ceněna pro svou uměleckou kvalitu a kulturní význam.