Franziska Liebing

Franziska Liebing (6. února 1899, Mnichov, Německo – 3. ledna 1993, Mnichov, Bavorsko, Německo) byla německá herečka, která se věnovala divadlu, filmu a televizi. Počátky kariéry Franziska Liebing se narodila v Mnichově, kde získala herecké vzdělání od rakouské herečky němého filmu Emmy Berndl (1877-1934). Svou divadelní kariéru zahájila v roce 1921 ve Würzburgu, následně působila v Norimberku, v Münchener Schauspielhaus a v kočovném divadle Konrada Drehera. V letech 1928 až 1932 měla angažmá v Landestheater Meiningen, poté pracovala v mnichovském rozhlasovém vysílání Reichssender. Mezi lety 1925 a 1930 byla součástí souboru mnichovského Schauspielhaus a v letech 1931/32 vystupovala na jevišti divadla Meiningen Theater. Po několika letech bez stálého angažmá získala smlouvu v Berlíně s Gustavem Bartelmusem, Richardem Handwerkem a Berndem Königsfeldem. Filmová a televizní kariéra Od 50. let 20. století se Franziska Liebing intenzivně věnovala německému filmu a televizi. Často ztvárnila role chytrých, praktických, ale také zvědavých sousedek a domácích. Mezi její významné televizní role patřilo účinkování v seriálu Funkstreife Isar 12 (1961-1963), kde ztvárnila postavy jako paní Gillmoser, paní Kreitmayer a paní Wert. Dále se objevila v televizním filmu Die inneren Stimmen (1961), který režíroval Ettore Cella. V 70. letech pokračovala v televizní tvorbě, kdy se objevila v populárním německém kriminálním seriálu Tatort (1970), který je nejdéle běžícím německým televizním dramatem. V letech 1973-1976 zde ztvárnila role mlékařky a důchodkyně. Významnou roli Kathariny Geis si zahrála v televizním mini-seriálu Die Powenzbande (1974), který se odehrával kolem roku 1900 a sledoval osudy rodiny Powenzových. Mezinárodní úspěch Její nejznámější mezinárodní rolí se stala babička Josephine v kultovním filmu Willy Wonka & the Chocolate Factory (1971), kde ztvárnila jednu ze čtyř prarodičů hlavního hrdiny Charlieho Bucketa. Franziska Liebing a Jack Albertson (představitel dědečka Joea) byli jediní dva ze čtyř herců představujících prarodiče, kteří se mohli zúčastnit premiéry filmu v New Yorku 30. června 1971. Dora Altmann musela zůstat v Mnichově a Ernst Ziegler bojoval s emfyzémem. Pozdní kariéra a osobní život Její poslední role na obrazovce přišla v roce 1979 ve filmové adaptaci venkovského románu Ludwiga Thomase Der Ruepp, kterou režíroval Kurt Wilhelm. V tomto filmu ztvárnila postavu staré Loni, Apollonie Amesreiter. Franziska Liebing byla vdaná za Ineze Liebinga (1893-1977), ale neměli spolu žádné děti. Zemřela 3. ledna 1993 přirozenou smrtí ve věku 93 let v pečovatelském zařízení v Mnichově.