Ottokar Lehrner

Ottokar Lehrner, narozen 21. srpna 1966 v Mödlingu v Rakousku, je rakouský herec, režisér a autor. Vyrůstal v Traiskirchenu jižně od Vídně a školu navštěvoval v Baden bei Wien. V 17 letech se rozhodl stát hercem. Po maturitě a absolvování civilní služby získal herecké vzdělání na Schauspielschule des Wiener Volkstheaters, kde v roce 1990 úspěšně zakončil studium. Později navštěvoval kurzy filmového herectví v Mnichově, Vídni a Los Angeles. V zimě 1996/97 studoval filmovou režii na New York Film Academy. Televizní kariéra Od poloviny 90. let začal Lehrner pravidelně pracovat pro film a televizi. Mezi jeho nejvýznamnější televizní role patří postava hraběte Beata von Wettenberga v německém seriálu Alle meine Töchter (1998-2001), kde účinkoval ve 4.-6. řadě. V letech 1999-2001 ztvárnil opakující se vedlejší roli Markuse Stelzera v rakouském televizním seriálu Schloßhotel Orth. V televizní sérii Die Alpenklinik hrál v prvních dvou epizodách (2006-2007) zdravotníka Paula Hartlinga. Objevil se také v epizodních rolích v seriálech jako Nicht von schlechten Eltern (1998), Medicopter 117 – Jedes Leben zählt (1998), Die Wache (1999), Kommissar Rex (2004), SOKO Wien (2005, 2018), Frühling (2017), Hubert ohne Staller (2019) a WaPo Berlin (2022). Divadelní tvorba Lehrner působil ve více než 20 divadelních produkcích ve Vídni, Mnichově, Villachu, Klagenfurtu, Bregenzu a Berlíně. V roce 1998 hrál v Metropoltheater München v dvouosobní hře Bernarda-Marie Koltèse In der Einsamkeit der Baumwollfelder. V letech 2002-2003 účinkoval s Tourneetheater Kempf jako Wurm v inscenaci Úklady a láska (režie: Celino Bleiweiß). V letech 2004-2005 ztvárnil hlavní mužskou roli reportéra Paula Verralla v komedii Die ist nicht von gestern od Garsona Kanina po boku Marion Kracht. Tato inscenace byla následně v letech 2006-2007 uvedena ve více než 60 představeních v Komödie im Bayerischen Hof. V letech 2013-2015 a znovu od února 2016 vystupoval s a.gon Tourneetheater ve hře König der Herzen podle Alistera Beatona, kde ztvárnil hlavní roli Stephena Clarka. Sólové projekty Vedle své činnosti divadelního herce vystupoval Lehrner s několika sólovými projekty, částečně s živou hudbou. V roce 2007 uvedl literární programy věnované markýzi de Sade a Françoisi Villonovi. Program o Villonovi hrál také v roce 2016 v Tangoloft Berlin. Kromě toho vytvořil programy o Mozartovi, Egonu Schielem a Arthuru Rimbaudovi. Při svých literárních večerech a show působí zároveň jako autor a režisér. Osobní život Lehrner je ženatý s neslyšící švadlenou a módní návrhářkou Tabeou Lehrner, která vede vlastní butik v berlínské čtvrti Prenzlauer Berg. Jeho manželka navrhuje také vhodné, dobově laděné kostýmy pro Lehrnerovy sólové večery. Z lásky ke své ženě se během dvou měsíců naučil znakový jazyk, kterým plynně hovoří. Z manželství vzešla dvojčata (chlapec a dívka), která se narodila slyšící. Děti vyrůstají dvojjazyčně (slovem a znakovým jazykem). V roce 1997 se Lehrner přestěhoval z Rakouska do Německa, kde nejprve žil v Mnichově a později v Berlíně.