Sue Ane Langdon

Sue Ane Langdon, narozená 8. března 1936 v Patersonu v New Jersey jako Sue Ane Lookhoff, je americká herečka známá především svými komediálními rolemi ve filmech a televizních seriálech 60. a 70. let 20. století. Počátky kariéry Sue Ane vyrůstala pod vedením své matky, zpěvačky Grace Wallace Lookhoff, v New Yorku, Michiganu a Oregonu. Již v dětství začala hrát ve školních a místních produkcích. Po studiích na University of North Texas a Idaho State University se přestěhovala do New Yorku, kde zahájila svou profesionální kariéru jako zpěvačka v Radio City Music Hall. Následně se prosadila i v broadwayských muzikálech, včetně The Apple Tree, kde hrál i Alan Alda. Později se přesunula do Las Vegas jako součást komediálního vystoupení, kde potkala svého budoucího manžela Jacka Emreka, který ji představil filmovým a televizním producentům v Los Angeles. Filmová kariéra Filmový debut Sue Ane Langdon přišel v roce 1961 ve snímku The Great Impostor, kde hlavní roli ztvárnil Tony Curtis. Její kariéra se rozvinula v polovině 60. let, kdy získala výrazné role ve filmech jako The Rounders (1965) po boku Henryho Fondy a Glenna Forda. Významnou součástí její filmografie jsou dva filmy s Elvisem Presleym - Roustabout (1964) a Frankie and Johnny (1966), kde ztvárnila postavu Mitzi. V roce 1967 se objevila v komedii A Guide for the Married Man režiséra Genea Kellyho, kde hrála postavu paní Irmy Johnson po boku Waltera Matthaua a Inger Stevens. Dalším významným filmem v její kariéře byl The Cheyenne Social Club (1970), opět režírovaný Genem Kellym, kde ztvárnila roli Opal Ann ve společnosti hvězd jako James Stewart a Henry Fonda. Film vypráví příběh stárnoucího kovboje, který zdědí nevěstinec a rozhodne se z něj udělat respektovaný penzion. Televizní úspěchy Sue Ane Langdon se v televizi poprvé výrazněji prosadila jako třetí herečka, která ztvárnila Alice Kramden v The Honeymooners s Jackie Gleasonem. Její působení v této roli však bylo krátké, trvalo pouhé čtyři týdny, údajně kvůli "nekompatibilním osobnostním rozdílům" mezi ní a Gleasonem. Mnohem častěji se objevovala v hostujících rolích v populárních seriálech jako Bachelor Father, Perry Mason (celkem třikrát), The Andy Griffith Show (jako zdravotní sestra Mary Simpson), The Dick Van Dyke Show a mnoha dalších včetně Gunsmoke, Mannix, Bonanza, McHale's Navy, The Man from U.N.C.L.E., Hart to Hart, Three's Company a Happy Days. Zlatý glóbus a vlastní seriály V roce 1970 získala Sue Ane Langdon roli v sitcomu Arnie, kde po boku Herschela Bernardiho ztvárnila Lillian, manželku Arnieho Nuva, předáka skladu, který se stal firemním manažerem. Za tento výkon získala prestižní ocenění Zlatý glóbus. V roce 1978 se objevila v hodinovém komediálním seriálu Grandpa Goes to Washington jako Rosie Kelley, snacha svérázného amerického senátora v podání Jacka Albertsona. Tento seriál však vydržel na obrazovkách pouhé čtyři měsíce. Její poslední pokus o vlastní seriál přišel v roce 1980 s komedií When the Whistle Blows na ABC, kde hrála Darlene Ridgeway, majitelku salónu navštěvovaného místními stavebními dělníky. Tento pořad se udržel na obrazovkách pouhých 10 týdnů. Pozdější kariéra V pozdějších letech se Sue Ane Langdon objevila ve filmech jako The Evictors (1979), Without Warning (1980), Zapped! (1982), UHF (1989) a Zapped Again! (1990). V roce 1976 účinkovala v muzikálu Hello Dolly v The Little Theatre on the Square a v roce 1978 v muzikálu Chicago pro Kenley Players v Columbusu v Ohiu. Přestože se z filmového průmyslu stáhla v roce 1991, zůstala respektovanou osobností ve světě showbyznysu. Osobní život Sue Ane Langdon se provdala za Jacka Emreka 4. dubna 1959 v Las Vegas v Nevadě. Jejich manželství trvalo až do jeho smrti 27. dubna 2010 v Calabasas v Kalifornii. Ve své kariéře se specializovala především na komedie, s občasnými dramatickými rolemi. Byla známá svým energickým komediálním stylem, nevinnou smyslností a talentem pro ztvárnění živých, temperamentních postav.