Charles Lampkin

Charles Lampkin (17. března 1913 – 17. dubna 1989) byl americký herec, hudebník a pedagog. Narodil se v Montgomery v Alabamě jako třetí syn Edgara Lampkina a Sarah Bidellové. Původ a rané období Charles Lampkin pocházel z rodiny s bohatou historií. Jeho otcovská linie sahala k britským otrokářům, zatímco jeho mateřští předkové byli Afričané zotročení v britských koloniích Virginie a Georgie před americkou revolucí v roce 1776. Jeho praprababička Ann Lampkinová, osvobozená otrokyně, byla jednou z prvních osob, které pomáhaly mladému Bookeru T. Washingtonovi, když přijel do Alabamy v roce 1881. Ve 20. letech 20. století se rodina Lampkinových přestěhovala z Montgomery do Clevelandu v Ohiu jako součást tzv. Velké migrace. Hudební kariéra a vzdělávání Lampkin byl průkopníkem mluveného slova ve 30. letech a vítězem debatních pohárů v Ohiu v letech 1939, 1940 a 1941. V letech 1943 až 1945 působil jako hudební ředitel American Peoples' Chorus. Dne 26. června 1944 dirigoval Paula Robesona a APC na historickém shromáždění Negro Freedom Rally v Madison Square Garden. Před rokem 1955 složil klavírní koncert g moll. V roce 1969 byl jmenován umělcem v rezidenci a profesorem hudby a divadelního umění na Santa Clara University, kde působil až do roku 1981. Byl také přednášejícím na University of the Pacific v programu Black Studies. Ve svých vysokoškolských kurzech Lampkin rozděloval původní afroamerickou hudbu do čtyř částí: spirituály, výkřikové písně, pracovní písně a blues. Jeho interpretace poezie harlemské renesance, kterou zhudebnil, byly v roce 1957 nahrány pro Národní asociaci učitelů angličtiny. Tyto nahrávky byly distribuovány do tisíců škol po celých Spojených státech. Ústředním bodem Lampkinovy přednáškové platformy byla afroamerická klasika The Creation z imaginativní kazatelské série God's Trombones od Jamese Weldona Johnsona. Průlom ve filmu Five Lampkinova herecká kariéra získala významný impuls díky filmu Five (1951), který byl natočen v neobvyklém domě navrženém Frankem Lloydem Wrightem, což byl samostatný hostovský dům na ranči producenta/režiséra/scenáristy Archa Obolera v Malibu v Kalifornii. Oboler si Lampkina všiml, když četl báseň "The Creation" od Jamese Weldona Johnsona v televizním programu v Los Angeles, a přesvědčil ho, aby zahrnul úryvky z ní do konečného scénáře filmu Five. Tento text se stal Lampkinovým monologem pro jeho postavu Charlese. Film Five byl jedním z prvních filmů, který se zabýval otázkou rasové tolerance. Z tohoto důvodu byla součástí pětice hlavních postav i afroamerická postava, kterou ztvárnil právě Lampkin. Jeho postava Charlese byla vykreslena jako klidná a bezproblémová, což odráželo dobové pojetí rasových rolí v americkém filmu. Filmová a televizní kariéra Charles Lampkin si vybudoval úspěšnou kariéru ve filmu. Svou hereckou dráhu zahájil rolemi ve filmech jako Toys in the Attic (1963) s Deanem Martinem, v dramatické adaptaci One Man's Way (1964) a v dramatu The Rare Breed (1966) s Jamesem Stewartem. Objevil se také v komedii The Thomas Crown Affair (1968) se Stevem McQueenem, v komedii Watermelon Man (1970) s Godfreyem Cambridgem a v akčním snímku Hammer (1972) s Fredem "The Hammer" Williamsonem. Jeho filmová kariéra pokračovala v průběhu sedmdesátých let v produkcích jako Cornbread, Earl & Me (1975) s Mosesem Gunnem a v dramatu Islands in the Stream (1977) s Georgem C. Scottem. Jeho práce v této době zahrnovala také roli v televizním filmu Hurricane (ABC, 1974-75). Film zůstal jeho vášní i nadále, když hrál role v komediální adaptaci First Monday in October (1981) s Walterem Matthauem, ve filmu Second Thoughts (1983) a v Cocoon (1985) s Donem Amechem. Objevil se také ve fantasy filmu Swordkill (1986) s Johnem Calvinem. Měl také roli v televizním miniseriálu Roots: The Next Generations (1978-79). Naposledy Lampkin hrál v seriálu Frank's Place (CBS, 1987-88). V úspěšném filmu Cocoon režiséra Rona Howarda z roku 1985 ztvárnil postavu Popse. Tento sci-fi komediální film s hvězdným obsazením včetně Dona Ameche, Wilfreda Brimleyho a Huma Cronyna sleduje skupinu starších lidí, kteří jsou omlazeni mimozemšťany. Film byl natočen v St. Petersburgu na Floridě a získal Oscary za nejlepší vedlejší roli (Don Ameche) a nejlepší vizuální efekty. Ocenění a odkaz V roce 1979 byl Lampkin nominován na cenu Emmy za svůj výkon v ABC after-school special Home Run for Love, který byl vysílán v celostátní televizi ve Spojených státech v říjnu 1978 a znovu v dubnu 1980. V roce 2011 vytvořil Lampkinův vnuk Daniel Bruno Nadaci Charlese Lampkina jako neziskovou organizaci, která si klade za cíl bojovat proti anti-intelektualismu a degradujícím účinkům současné kultury prostřednictvím povědomí o harlemské renesanci. Nadace vytvořila sérii videí, která využívají Lampkinovu naraci z roku 1957 v kombinaci s relevantními historickými postavami. Charles Lampkin zemřel 17. dubna 1989 v San Jose v Kalifornii ve věku 76 let, zanechávaje za sebou významný odkaz v americkém filmu, hudbě a vzdělávání.