Hanns Kräly

Hanns Kräly (16. ledna 1884, Hamburk, Německo – 11. listopadu 1950, Los Angeles, USA) byl německý herec a scénárista, který se proslavil především svou spoluprací s režisérem Ernstem Lubitschem. Počátky kariéry Kräly začínal jako herec v německém filmu již před první světovou válkou. Jeho herecká kariéra odstartovala kolem roku 1911, kdy ztvárňoval především komické role. K psaní filmových scénářů se dostal v roce 1915, kdy napsal scénář pro film Schuhpalast Pinkus, který režíroval Ernst Lubitsch. Tímto snímkem začala jejich dlouholetá a mimořádně plodná spolupráce. Spolupráce s Ernstem Lubitschem Mezi lety 1915 a 1929 spolupracoval Kräly s Lubitschem na třiceti filmech, což z něj činí jednoho z nejvýznamnějších Lubitschových spolupracovníků. V roce 1918 se oba připojili k malé produkční společnosti Union-Film A. G., kde Kräly působil jako Lubitschův dramaturg. Společně vytvořili řadu úspěšných němých filmů, včetně satirických komedií a historických dramat. Významné filmy z německého období Mezi jejich nejvýznamnější společné projekty z německého období patří Die Puppe (1919), satirická adaptace operety A.E. Willnera, kterou Lubitsch později označil za jednu ze tří nejlepších komedií, které v Německu natočil. Dalšími významnými díly byly Die Austerprinzessin (The Oyster Princess, 1919), Madame DuBarry (1919) a Anna Boleyn (1920). Kräly je také autorem divadelní hry Kohlhiesel's Daughters, která byla několikrát zfilmována. Přesun do Hollywoodu Když Lubitsch v roce 1922 odešel do Hollywoodu, Kräly ho brzy následoval. Jejich první americký film Rosita (1923) s Mary Pickford byl kriticky i komerčně úspěšný. V Hollywoodu pokračovali ve spolupráci na řadě filmů, včetně The Marriage Circle (1924), Lady Windermere's Fan (1925) a The Student Prince in Old Heidelberg (1927). Ocenění a úspěchy Vrcholem Krälyho kariéry byl film The Patriot (1928), historické drama o ruském caru Pavlu I. s Emilem Janningsem v hlavní roli. Za tento film získal Kräly v roce 1930 Oscara za nejlepší scénář, což byl významný úspěch pro německého tvůrce v Hollywoodu. Ve stejném roce byl také nominován na Oscara za adaptovaný scénář k filmu The Last of Mrs. Cheyney. Konec spolupráce s Lubitschem V roce 1930 skončila dlouholetá spolupráce Krälyho s Lubitschem, údajně kvůli Krälyho aféře s Lubitschovou tehdejší manželkou Helenou Krauss. Jejich posledním společným filmem byl Eternal Love z roku 1929. Tato událost znamenala významný zlom v Krälyho kariéře. Pozdější kariéra I po rozchodu s Lubitschem pokračoval Kräly v psaní scénářů. V roce 1937 byl nominován na Oscara za původní námět k filmu One Hundred Men and a Girl, hudební komedii režiséra Henryho Kostera s Deannou Durbin v hlavní roli. Film vypráví příběh dcery nezaměstnaného hudebníka, která sestaví symfonický orchestr z jeho nezaměstnaných přátel a přesvědčí slavného dirigenta Leopolda Stokowského, aby je vedl. Mezi jeho další scénáristické práce patří filmy Private Lives a Just a Gigolo, oba z roku 1931. Hanns Kräly zemřel 11. listopadu 1950 v Los Angeles ve věku 66 let. Jeho přínos pro filmovou historii spočívá především v jeho spolupráci s Ernstem Lubitschem, s nímž vytvořil řadu klasických filmů němé éry a raného zvukového filmu, a v jeho schopnosti psát sofistikované, vtipné a elegantní scénáře, které pomohly definovat tzv. "Lubitschův dotek".