Mikhail Kononov

Mikhail Ivanovich Kononov (25. dubna 1940, Moskva – 16. července 2007, Moskva) byl sovětský a ruský herec. Patřil mezi nejvýraznější osobnosti sovětské kinematografie a získal titul Národní umělec Ruska (1999). Počátky kariéry Mikhail Kononov se poprvé objevil na jevišti již během školních let. V roce 1963 absolvoval Ščepkinovu hereckou školu a byl přijat do souboru Malého divadla. Po pěti letech divadelní kariéry však v roce 1968 navždy opustil divadelní prkna a plně se věnoval filmovému herectví. V roce 1969 se oženil s Natalyou Pavlovnou Kononovou. Filmová kariéra Typický obraz jeho hrdiny – prostého, dobrosrdečného a přirozeného člověka – se začal formovat již v jeho debutovém filmu Our Common Friend (1961). Tento charakteristický rys dále rozvíjel v revoluční tragikomedii Chief of Chukotka (1966), válečném dramatu No Path Through Fire (1967) a hrdinské komedii At War as at War (1969), kde ztvárnil Alexandra Maleškina. Sám Kononov považoval za svou nejlepší roli postavu mnicha Fomy v historickém dramatu Andreje Tarkovského Andrei Rublev (1966). Tento film je dodnes považován za jedno z nejvýznamnějších děl světové kinematografie a Kononovův výkon v něm byl vysoce ceněn. Vrchol popularity Jedním z nejpopulárnějších filmů s Kononovem byl seriál Big School-Break (1972), kde ztvárnil mladého učitele dějepisu Nestora Petroviče. Přestože sám herec byl k tomuto dílu kritický a ve svých pamětech psal o "fantazmagorických situacích a absurdním scénáři", seriál se stal klasikou a je dodnes často vysílán v ruské televizi. Kononov byl také oblíbený pro své role v dětských filmech. Mnoho ruských diváků si ho pamatuje jako lstivého a vychytralého vesmírného piráta Kryse v legendárním dětském sci-fi seriálu Guest from the Future (1985). V tomto díle ztvárnil dvojroli – kromě piráta hrál také zaměstnance vesmírného přístavu jménem Mikhail Ivanovič. Pozdější kariéra V 80. letech se objevil v několika významných filmech, včetně Station for Two (1982), kde ztvárnil policistu Nikolašu. Tento film režiséra Eldara Rjazanova se stal sovětským kasovním trhákem roku 1983 s celkovým počtem 35,8 milionu prodaných vstupenek. Mezi jeho další významné filmy z tohoto období patří Crazy Day of Engineer Barkasov (1983) a Alone and Unarmed (1984), kde hrál portýra Pyotra. V roce 1991 se objevil v mezinárodní produkci The Inner Circle režiséra Andreje Končalovského, kde ztvárnil sovětského politika Klimenta Vorošilova. Film vypráví příběh Stalinova osobního promítače a důstojníka KGB Ivana Sančina v letech 1939 až 1953. Závěr života Kononov sám sebe považoval za tragikomického herce. V posledních letech svého života odmítal většinu nabízených rolí kvůli svému odporu k moderní ruské kinematografii. Dva týdny před smrtí byl hospitalizován se zápalem plic. Jeho stav se však v nemocnici zhoršil, protože neměl dostatek peněz na léky. Mikhail Kononov zemřel 16. července 2007 v Moskvě na tromboembolii. Jeho tělo bylo zpopelněno a pohřbeno na hřbitově Vagankovo. Za svou kariéru vytvořil Mikhail Kononov více než 60 filmových rolí a zanechal nesmazatelnou stopu v sovětské a ruské kinematografii. Jeho postavy byly typické svou dobrosrdečností, naivitou a vždy působily nesmírně pravdivě, což z něj učinilo jednoho z nejbrilantnějších ruských filmových herců své doby.