Marta Klubowicz

Marta Klubowicz-Schembera, narozená 8. února 1963 v Kłodzku, je polská herečka, překladatelka a básnířka. Pochází z města Bardo ve Slezsku a vyrůstala v Dusznikách Zdrój a Nyse. Její cesta k herectví začala již během studia na gymnáziu Jana III. Sobieského v Nyse, kde se věnovala recitaci a účastnila se poetických soutěží. Tyto aktivity ji přivedly ke studiu herectví na wrocławské pobočce Státní vysoké divadelní školy Ludwika Solského v Krakově, kterou absolvovala v roce 1985. Filmové začátky a průlomové role Marta Klubowicz debutovala před kamerou ještě během studií v televizním filmu Wakacje z Madonną (1983). Skutečný průlom v její kariéře přišel v roce 1985, kdy ztvárnila několik významných rolí. V dramatickém filmu Dziewczeta z Nowolipek režisérky Barbary Sass hrála Amelku Raczyńskou, dívku z chudých poměrů, která se provdá za nemilovaného, mnohem staršího lékárníka. Ve stejném roce se objevila i v pokračování tohoto filmu s názvem Rajska jablon. Velkou popularitu jí přinesla role Pauliny v erotické komedii Och, Karol, která se stala kasovním hitem. Zaujala také rolí Uny v historicko-dobrodružném seriálu Przyłbice i kaptury, který byl určen především mladému publiku, ale získal si oblibu u všech milovníků historických romancí. Televizní úspěchy a vrchol popularity Koncem 80. let dosáhla Marta Klubowicz značné popularity díky roli Ani Zawadzké, milenky slavného svůdce a podvodníka v seriálu Tulipan (1986-1987), který byl inspirován skutečnou postavou Jerzyho Kalibabky. V roce 1987 ztvárnila hlavní roli Anky Gadomské v psychologickém melodramatu Rajski ptak režiséra Marka Nowickiego, kde hrála dívku upoutanou na invalidní vozík po pádu z koně. Vrchol popularity přišel s rolí Doroty Wanat v první polské telenovele W labiryncie (1990-1991), kterou sledovalo až 16 milionů diváků. Její postava měla jednu nohu kratší, což si diváci pamatovali dlouho po skončení seriálu. Významná byla také její role Jašky ve válečném dramatu Jeszcze tylko ten las (1989) režiséra Jana Łomnického. Mezinárodní zkušenosti a návrat do Polska Na vrcholu své kariéry v roce 1991 odjela Marta Klubowicz na umělecké stipendium do Vídně, kde se později provdala za rakouského podnikatele Gottfrieda Schemberu. V Rakousku se naučila plynně německy, zamilovala si tamní kulturu a objevila novou vášeň – překládání německé literatury. Během pobytu v zahraničí hrála v několika filmech, včetně německého snímku Überall ist es besser, wo wir nicht sind (1989) a rakousko-německo-švýcarského filmu Nordrand (1999). Po návratu do Polska se musela znovu etablovat na domácí scéně, což nebylo snadné. Soustředila se především na divadelní práci, ale postupně se začala objevovat i v televizních seriálech jako Pierwsza miłość (2005-2015), kde ztvárnila postavu Marioly Elżbiety Nahorské, dále v seriálech Na Wspólnej, Czarny a Głęboka woda. Divadelní kariéra a další umělecké aktivity Divadelní kariéra Marty Klubowicz začala v roce 1984. Po absolvování studia byla v letech 1985-1992 členkou souboru Divadla Powszechného Zygmunta Hübnera ve Varšavě, kde debutovala 9. listopadu 1985 v Brechtově hře Baal po boku Zbigniewa Zapasiewicze a Janusze Gajose. Později působila ve Wrocławském současném divadle Edmunda Wiercińského (1996-1998) a v Baltickém dramatickém divadle Juliusze Słowackého v Koszalině (2002-2005). Spolupracovala s významnými režiséry jako Piotr Cieślak, Krystyna Meissner, Maciej Wojtyszko a Zygmunt Hübner. Kromě herectví se věnuje také poezii – vydala několik básnických sbírek včetně Wyznanie (1989), Emigracje z Aniołem Stróżem (1991), Wiersze niepozbierane (2005) a Odjazdy (2013). Je také uznávanou překladatelkou německé literatury, zejména děl Freda Apkeho a poezie Josepha von Eichendorffa. Za své umělecké aktivity získala v roce 2002 Cenu Witolda Hulewicze za "vytvoření vlastního divadla jednoho herce a objevování zapomenutých básníků". Je také držitelkou titulu čestné občanky města Nysa.