Sean Chapman, narozen 2. června 1961 v Greenwich v Londýně, je anglický herec známý především svými rolemi v hororových filmech a rozsáhlou prací v britské televizi a divadle.
Počátky kariéry
Chapman byl vychován pouze svou matkou poté, co ho otec v dětství opustil. Ve škole se zajímal především o angličtinu a drama, a ve 14 letech přešel na hereckou školu, kde získal první zkušenosti s filmem a televizí. Zlomový okamžik v jeho kariéře přišel v pouhých 17 letech, kdy ho objevil režisér Alan Clarke, kterého zaujala Chapmanova schopnost napodobit liverpoolský přízvuk. Clarke ho obsadil do svého filmu o životě v nápravném zařízení pro mladistvé Scum (1979), kde ztvárnil postavu Jamese. Tato role odstartovala jeho hereckou kariéru.
Hororové filmy a kultovní status
Sean Chapman je nejvíce známý svým účinkováním v hororových filmech, zejména jako Frank Cotton v kultovním hororu Hellraiser (1987) režiséra Cliva Barkera a jeho pokračování Hellbound: Hellraiser II (1988). V prvním díle Hellraiser ztvárnil mladého Franka, který objeví záhadnou skříňku v Maroku. Po jejím otevření je okamžitě roztrhán na kusy. Chapmanova interpretace postavy Franka měla za cíl ukázat atraktivního muže, který se zajímá pouze o bohatství a sex, což je později demonstrováno v jeho konverzacích s Julií. Zajímavostí je, že všechny jeho dialogy ve filmu Hellraiser byly nadabovány jiným hercem.
Spolupráce s Alanem Clarkem
Sean Chapman je jediným hercem, který pracoval třikrát s režisérem Alanem Clarkem. Kromě filmu Scum se objevil také v drsném snímku Made in Britain s Timem Rothem. Chapman sám o násilí v těchto filmech říká, že je „hořké, rychlé a skutečně devastující", na rozdíl od dnešního „komiksového a směšného" násilí na plátně. Věří, že filmy jako Scum měly skutečný dopad a odradily mnoho lidí od kriminální dráhy, protože viděli realitu a řekli si: „Ne, díky."
Významné filmové role
Mezi další významné filmy v Chapmanově kariéře patří The Fourth Protocol (1987), kde hrál důstojníka SAS a natáčel scény s Michaelem Cainem na dokcích v Ipswichi, kde používali černé helikoptéry. Dále se objevil ve filmech For Queen and Country (1989), Tangier Cop (1997), The Sea Change (1998), One of the Hollywood Ten (2000), Joy Division (2006), A Mighty Heart (2007) s Angelinou Jolie, kde ztvárnil amerického novináře, a Psychosis (2010).
Televizní a divadelní práce
Jedním z jeho raných televizních vystoupení byla role Colemana v policejním dramatu The Professionals (1980). Objevil se také v epizodě Grange Hill (1978) jako Andrews. Mezi jeho další významné televizní role patří účinkování v seriálech The New Statesman, The Black and Blue Lamp, No Further Cause For Concern, Ellington, Peak Practice, Kavanagh QC, Midsomer Murders, Trial and Retribution V a Murphy's Law. Účinkoval také v různých epizodách French & Saunders a v seriálu Absolutely Fabulous. V roce 1997 se objevil v epizodě The Raven in the Foregate ze třetí série Cadfael jako podezřelý ze středověké vraždy a špion. Chapman hrál Petera Traceyho ve spin-offu seriálu Doctor Who s názvem K-9 and Company v roce 1981 na BBC1. V roce 1995 ztvárnil Bonettiho v první epizodě druhé série Wycliffe.
Práce v herním průmyslu
Chapman je také známý jako dabér postavy seržanta Michaela Sykese (s přezdívkou „Psycho") ve videohrách Crysis z roku 2007 a Crysis Warhead z roku 2008. V příběhu hry je Psycho hlavní postavou v Crysis, hlavní hratelnou postavou v Crysis Warhead a hlavní postavou v Crysis 3. Čtyři roky před událostmi Crysis, v roce 2016, byli Nomad, Psycho a Sean O'Neill součástí nespecifikované výcvikové mise související s umístěním v přísně tajné americké armádní jednotce zvané Raptor Team.
Osobní život a pozdější kariéra
Chapman působil v zábavním průmyslu téměř čtyři desetiletí. V určité fázi své kariéry si vzal pauzu od herectví, aby věnoval čas své manželce Lauře a svým dvěma dcerám. Jeho dcery se jmenují Dominique a Elouise. V rozhovoru z roku 2012 Chapman přiznal, že s přibývajícím věkem jsou mezery mezi hereckými rolemi „stále více mučivé". Jedním z důvodů, proč se začal věnovat psaní beletrie, je autonomie – možnost pracovat, kdy chce, a nebýt v rukou druhých. Jeho první román A Distant Prospect se zabývá právě tímto tématem – jak zůstat příčetný v „nejšílenější profesi na světě".