Claude Ewart King (15. ledna 1875, Hackney, Londýn, Anglie – 18. září 1941, Los Angeles, Kalifornie, USA) byl anglický charakterní herec, který se proslavil především v amerických němých filmech.
S typicky vlnitými vlasy se King objevoval jak na divadelních prknech, tak na filmovém plátně. Svou hereckou kariéru zahájil ve své rodné zemi, než emigroval do Spojených států. Během první světové války sloužil ve Velké Británii v dělostřelectvu, kde dosáhl hodnosti majora a válku přežil.
V roce 1919 se objevil na Broadwayi po boku slavné Ethel Barrymore ve hře Declassee, což mu otevřelo dveře do světa filmu. Postupně se začal věnovat němým filmům, kde uplatnil svůj výrazný herecký talent. Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patří účinkování v dnes již ztraceném němém mistrovském díle režiséra Toda Browninga London After Midnight (1927), kde hrál po boku legendárního Lona Chaneyho. V tomto tajemném hororu, který je dnes považován za jeden z nejhledanějších ztracených filmů historie, ztvárnil postavu označovanou jako "The Stranger" (Cizinec).
Významné filmové role
Mezi další důležité filmy v jeho kariéře patří Bella Donna (1923), kde ztvárnil postavu Dr. Meyera Isaacsona po boku polské hvězdy Poly Negri. Tento film, natočený společností Famous Players-Lasky a distribuovaný Paramount Pictures, byl založen na románu Roberta Smythe Hichense a byl jedním z prvních zvukových filmů, které využívaly technologii De Forest Phonofilm.
V roce 1932 se objevil ve filmu Behind the Mask, kde hrál postavu Arnolda ve společnosti Jacka Holta, Borise Karloffa a Edwarda Van Sloana. Tento pre-code hororový film režírovaný Johnem Francisem Dillonem vyprávěl příběh tajného agenta, který se snaží infiltrovat do organizace pašující drogy.
Pozdější kariéra
King pokračoval v herecké kariéře i s příchodem zvukového filmu, i když často v menších, někdy i neuvedených rolích. Objevil se v mnoha filmech 30. let, včetně snímků jako Born to Be Bad (1934), The Right to Live (1935), Bonnie Scotland (1935), The Dark Angel (1935) a Four Men and a Prayer (1938).
Jeho poslední filmovou rolí byla neuvedená postava strýce Geoffreyho ve filmu Dr. Jekyll and Mr. Hyde (1941), který byl dokončen krátce před jeho smrtí.
Odkaz a přínos filmu
Claude King byl nejen talentovaným hercem, ale také významným členem filmové komunity. V roce 1933 se stal jedním z původních členů prvního představenstva Screen Actors' Guild (SAG), čímž přispěl k formování organizace, která dodnes zastupuje zájmy filmových a televizních herců.
Jeho herecký styl, charakterizovaný důstojným vystupováním a schopností ztvárnit autoritativní postavy, z něj učinil vyhledávaného charakterního herce své doby. Přestože mnoho jeho filmů, včetně slavného London After Midnight, se nedochovalo, jeho přínos americké kinematografii zůstává nepopiratelný.
Claude King zemřel 18. září 1941 v Los Angeles ve věku 66 let, zanechávaje za sebou bohaté filmové dědictví čítající desítky filmových rolí a trvalý vliv na organizaci, která dodnes chrání práva herců v Hollywoodu.