Paul Kelly

Paul Michael Kelly (9. srpna 1899, Brooklyn, New York – 6. listopadu 1956, Beverly Hills, Kalifornie) byl americký herec, jehož kariéra zahrnovala divadlo, film a televizi. Během svého relativně krátkého života vytvořil více než 400 rolí. Dětství a počátky kariéry Paul Kelly se narodil jako deváté z deseti dětí v římskokatolické rodině irského původu. Jeho otec Michael vlastnil bar Kelly's Cafe v brooklynské čtvrti Midwood, který se nacházel v blízkosti filmových studií Vitagraph. Po otcově smrti, kdy byl Paul ještě malý, musela celá rodina finančně vypomáhat. Díky matčině iniciativě začal Paul účinkovat ve filmech studia Vitagraph již v osmi letech, kdy debutoval na Broadwayi ve hře "The Grand Army Man". Od roku 1911 byl pravidelně obsazován do němých filmů jako "Chick Kelly, the Vitagraph Boy" a stal se pravděpodobně prvním dětským hercem v hlavních rolích amerických filmů, předcházejíc tak známější dětské hvězdy jako Bobby Connelly a Jackie Coogan. Divadelní a filmová kariéra V dospívání a mladé dospělosti Kelly střídal divadelní a filmové role. Na Broadwayi zazářil v inscenacích jako "Little Women" (1916), "Seventeen" (1918) a "Penrod" (1918) s Helen Hayes. Ve filmu se prosadil jako romantický partner Mary Miles Minter v němém klasickém snímku Anne of Green Gables (1919). Ve 20. letech pokračoval v úspěšné divadelní kariéře, kde byl oblíbeným představitelem hlavních rolí a partnerem významných hereček jako Doris Kenyon v "Up the Ladder" (1922) a Blanche Yurka v "The Sea Woman" (1925). Osobní tragédie a vězení Kellyho kariéra byla přerušena v roce 1927, kdy v opilosti napadl a smrtelně zranil herce Raye Raymonda, manžela herečky Dorothy Mackaye, s níž měl Kelly poměr. Za zabití byl odsouzen až na 10 let, ale ve věznici San Quentin strávil pouze 25 měsíců. Po propuštění se vrátil k herectví, nejprve na Broadwayi a později v Hollywoodu. V roce 1931 se oženil s Dorothy Mackaye, po vypršení podmínky zakazující mu uzavřít sňatek. Společně se vrátili do Kalifornie, kde Kelly adoptoval Mackayinu dceru Valerii, která se stala známou jako Mimi Kelly. Dorothy Mackaye zemřela při autonehodě v roce 1940. O rok později se Kelly oženil s Claire Owen, herečkou, kterou potkal při natáčení filmu Flight Command. Návrat k filmu Kelly debutoval ve zvukovém filmu v roce 1933 snímkem Broadway Through a Keyhole. Ve 30., 40. a 50. letech se objevoval především jako charakterní herec v rolích drsňáků – někdy sympatických, jindy záporných. Mezi jeho významné filmy patří The Flying Irishman (1939), The Roaring Twenties (1939), Invisible Stripes (1939), Queen of the Mob (1940), Wyoming (1940), Mr. and Mrs. North (1942), Tarzan's New York Adventure (1942) a The Story of Dr. Wassell (1944). Vrchol kariéry K jeho nejvýznamnějším filmům patří Flying Tigers (1942), kde hrál po boku Johna Wayna ve válečném dramatu o amerických dobrovolnících bojujících v Číně během druhé světové války. V roce 1945 ztvárnil roli Roye Stuarta, hlavního padoucha ve westernu San Antonio s Errolem Flynnem. Stuart byl vůdcem organizovaného gangu zlodějů dobytka, proti kterému bojoval Flynnův hrdina Clay Hardin. Jedním z jeho nejuznávanějších filmů byl Crossfire (1947), průkopnický film noir zabývající se antisemitismem. Kelly zde ztvárnil menší, ale významnou roli muže, který se vydává za manžela barové tanečnice Ginny (Gloria Grahame). Film byl nominován na pět Oscarů včetně kategorie nejlepší film. Divadelní úspěch a ocenění V sezóně 1947-48 dosáhl Kelly vrcholu své divadelní kariéry, když získal cenu Tony Award za nejlepšího herce v dramatu "Command Decision", kde ztvárnil generála K.C. Dennise. Tuto cenu sdílel s Henry Fondou za "Mister Roberts" a Basilem Rathbonem za "The Heiress". Roli generála Dennise později ve filmové verzi ztvárnil Clark Gable. Závěr života Paul Kelly pokračoval v herecké kariéře až do své smrti. Mezi jeho poslední filmy patří Curfew Breakers a Bailout at 43,000. Zemřel 6. listopadu 1956 ve věku 57 let na infarkt. Byl pohřben na hřbitově Holy Cross Cemetery v Culver City v Kalifornii. Kelly byl známý svou všestranností a schopností ztvárnit širokou škálu postav. Přestože byl zřídka obsazován do hlavních rolí, jeho výrazné vedlejší role z něj učinily jednoho z nejrespektovanějších charakterních herců své doby.