Rolf Peter Kahl

Rolf Peter Kahl, narozen 8. listopadu 1970 v Cottbusu (tehdejší Německá demokratická republika), je německý herec, režisér a producent. Po maturitě studoval na berlínské Akademii dramatických umění "Ernst Busch" v pobočce v Rostocku. Svou hereckou kariéru zahájil v 90. letech, kdy se objevil v malé roli ve filmu Die tödliche Maria (Deadly Maria) režiséra Toma Tykwera z roku 1993. Od té doby ztvárnil řadu rolí jak v celovečerních filmech, tak především v televizních produkcích. Pravidelně hostuje v populárních německých seriálech jako Tatort, Polizeiruf 110, Alarm für Cobra 11 a Großstadtrevier. Z televizních filmů stojí za zmínku jeho účinkování v Crash Kids (1996) a romantické komedii Vertrauen ist alles (2000). Filmová kariéra Na filmovém plátně se Kahl objevil v několika výrazných vedlejších rolích. Zahrál si v Oskar Roehlerově snímku Suck My Dick (2001), v Märzmelodie (2008) Martina Walze a v Berlin Calling Hannese Stöhra. Pozornost vzbudil také rolí Josepha Goebbelse ve filmu Max Schmeling (2010) režiséra Uwe Bolla. V oceňovaném německém filmu Oh Boy (A Coffee in Berlin, 2012) Jana Ole Gerstera si zahrál revizora jízdenek. Paralelně s hereckou kariérou se Kahl, který často používá zkrácené jméno RP Kahl, prosadil také jako filmař a producent. Již v roce 1995 založil produkční společnost Erdbeermundfilm a v roce 1997 produkoval film Silvester Countdown Oskara Roehlera, ve kterém také hrál. Režijní tvorba V roce 1998 debutoval jako režisér filmem Angel Express, který také napsal a produkoval společně s Luggim Waldleitnerem. Film o bizarních zážitcích čtyř mladých Berlíňanů (jednoho z nich hrál sám Kahl) byl uveden na několika mezinárodních festivalech a do kin se dostal v roce 1999. V roce 1999 založil společně s Torstenem Neumannem, ředitelem Mezinárodního filmového festivalu v Oldenburgu, distribuční společnost Independent Partners. Jako producent realizoval projekt 99euro-films (2001), epizodický film s příspěvky dvanácti německých filmařů (včetně Kahla samotného), který byl promítán na Berlinale 2002 jako zahajovací film sekce Perspektive Deutsches Kino. Za svůj dokumentární film Mädchen am Sonntag (Sunday Girls, 2005), ve kterém sledoval herečky Lauru Tonke, Nicolette Krebitz, Katharinu Schüttler a Ingu Birkenfeld během čtyř různých ročních období, získal Kahl Cenu mladých talentů Hessenské filmové ceny. Pozdější tvorba Jeho další celovečerní film Bedways (2010) měl premiéru na Berlinale 2010 a zahájil soutěžní sekci Perspectives na Moskevském filmovém festivalu. Po středometrážních filmech Rehearsals (2012) a Crashland (2014) představil na Mnichovském filmovém festivalu 2017 svůj další celovečerní film, experimentální erotický příběh sebeobjevování A Thought of Ecstasy (2017), ve kterém opět působil současně jako hlavní herec, scenárista a producent. Na podzim 2021 představil na filmovém festivalu v Oldenburgu svůj další film Als Susan Sontag im Publikum saß (When Susan Sontag Was Sitting in the Audience), dokumentární film s hraným příběhem, který rekonstruuje legendární panelovou diskusi o ženské emancipaci, jež se konala v New Yorku v roce 1971. Film získal cenu poroty na Mezinárodním filmovém festivalu ve Frankfurtu. Vedle své filmařské práce Kahl nadále aktivně působí jako herec, zejména v televizi. Mnoho let také vyučuje na Vysoké škole aplikovaných věd a umění v Hannoveru a na Německé filmové a televizní akademii v Berlíně. Je členem poradních sborů pro výběr filmů na Berlinale a Mezinárodním filmovém festivalu v Oldenburgu. Od roku 2017 je řádným členem představenstva Německé filmové akademie pro režijní sekci a v březnu 2017 byl zvolen místopředsedou představenstva Německé filmové akademie.