Andrea Jonasson

Andrea Jonasson, narozená 29. června 1942 ve Freiburgu im Breisgau v Německu, je významná německá divadelní a filmová herečka. Narodila se jako Andrea Stumpf do umělecké rodiny - její rodiči byli herci Wolfgang Stumpf a Christine Mylius. Počátky kariéry Andrea Jonasson získala herecké vzdělání na prestižní Otto-Falckenberg-Schule v Mnichově. Svou profesionální dráhu zahájila v roce 1962 jako elévka v Deutsches Schauspielhaus v Hamburku. Následně působila v Městském divadle v Heidelbergu, kde setrvala až do roku 1966. Poté se stala členkou souboru Schauspielhaus Zürich. Její talent ji brzy přivedl k hostování na významných scénách, včetně Salcburského festivalu, Deutsches Schauspielhaus a Thalia Theater v Hamburku. Filmová kariéra V oblasti filmu debutovala Andrea Jonasson v 60. letech. Mezi její nejvýznamnější filmové role patří titulní postava v Antigone (1965), role Hilde Wangel ve filmu Baumeister Solness (1966) a Lavinia Mannon v televizním dramatu Trauer muß Elektra tragen (1970), za kterou získala prestižní ocenění Goldene Kamera. Její filmografie zahrnuje také snímky jako Schonzeit für Füchse (1966), Gott schützt die Liebenden (1973) a televizní produkce jako Sonderdezernat K1 (1972) či epizodu v populárním seriálu Tatort (1977). Přestože její filmová kariéra nebyla tak rozsáhlá jako divadelní, vytvořila několik nezapomenutelných postav, které demonstrovaly její mimořádný herecký talent. Spolupráce s Giorgiem Strehlerem Zlomovým momentem v kariéře Andrey Jonasson bylo setkání s legendárním italským režisérem Giorgiem Strehlerem v roce 1973 během Salcburského festivalu. Toto setkání zásadně ovlivnilo její další uměleckou dráhu. Pod Strehlerovou režií začala pravidelně vystupovat a později se stala jeho manželkou. Jejich umělecká i osobní spolupráce trvala až do Strehlerovy smrti v roce 1997. Jonasson se stala jednou z klíčových interpretek Strehlerových inscenací v milánském Piccolo Teatro, které Strehler spoluzaložil a které patřilo k nejvýznamnějším evropským divadelním scénám. Působení v Piccolo Teatro V Piccolo Teatro di Milano, prvním stálém italském repertoárovém divadle, vytvořila Andrea Jonasson řadu pozoruhodných rolí. Mezi její nejvýznamnější ztvárnění patří role Ilse v Pirandellově hře The Mountain Giants (I giganti della montagna), kterou Strehler inscenoval v letech 1966 a 1994. Její interpretace této postavy, ztělesňující "obránkyni umění imaginace", byla kritiky vysoce ceněna. Jonasson se stala jednou z nejvýraznějších hereček Strehlerova souboru a významně přispěla k mezinárodnímu renomé Piccolo Teatro. Divadelní kariéra v Rakousku Od roku 1974 do roku 1998 byla Andrea Jonasson členkou souboru vídeňského Burgtheateru, kde získala titul komorní herečky (Kammerschauspielerin). V pozdějších letech hostovala také v dalších rakouských divadlech, včetně Schauspielhaus Graz, Volkstheater Wien a Theater in der Josefstadt ve Vídni. Za svůj mimořádný přínos divadelnímu umění byla v říjnu 2022, u příležitosti 60. výročí své divadelní kariéry, jmenována čestnou členkou Theater in der Josefstadt. Pozdější kariéra a odkaz Andrea Jonasson žije a pracuje převážně v Itálii, ale nadále vystupuje i na rakouských scénách. Od roku 1997 se angažuje v humanitární organizaci Menschen für Menschen. V roce 2021 se podílela na speciálním večeru "Il mio mestiere è raccontare storie" v Teatro Grassi, který byl součástí projektu Strehler100 k uctění stého výročí narození Giorgia Strehlera. Její umělecký odkaz zahrnuje desítky divadelních rolí a filmových postav, které svědčí o její všestrannosti a mimořádném hereckém talentu. Andrea Jonasson je uznávána jako jedna z nejvýznamnějších německých hereček své generace, která svým působením v mezinárodním kontextu překročila hranice národních divadelních tradic.