DeWitt Jennings

DeWitt Clarke Jennings (21. června 1871, Cameron, Missouri, USA – 1. března 1937, Hollywood, Los Angeles, Kalifornie, USA) byl americký filmový a divadelní herec, který se proslavil především jako představitel autoritativních postav ve filmech zlaté éry Hollywoodu. Divadelní začátky DeWitt Jennings zahájil svou profesionální dráhu jako uvaděč v divadle, než se sám postavil na jeviště. Jeho divadelní kariéra začala v roce 1906 a během následujících čtrnácti let se objevil v celkem 17 broadwayských inscenacích. Na divadelních prknech si vybudoval pověst spolehlivého charakterního herce, který dokázal přesvědčivě ztvárnit různé typy postav. Mezi jeho významné divadelní role patřily postavy jako inspektor Ryan ve hře The Blue Flame (1920) nebo Richard Stanton v inscenaci The Red Dawn (1919). Přechod k filmu Po úspěšné divadelní kariéře se Jennings v roce 1915 přesunul do Hollywoodu, kde začal budovat svou filmovou kariéru. Během následujících dvaadvaceti let se objevil ve více než 150 filmech, což z něj učinilo jednoho z nejvytíženějších charakterních herců své doby. Díky své robustní postavě a přísným rysům byl často obsazován do rolí drsných policistů, soudců, vězeňských dozorců a jiných autorit, někdy s komickým nebo záporným charakterem. Významné filmové role Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patřila postava Orlanda Wainwrighta ve filmu Exit Smiling (1926), kde hrál po boku Beatrice Lillie a Jacka Pickforda. Tento němý film režiséra Sama Taylora vyprávěl příběh kočovné divadelní společnosti a Jennings v něm ztvárnil majitele souboru, který kouří doutníky a vede své herce po maloměstech Ameriky. Jennings se proslavil také jako představitel brutálních vězeňských dozorců ve dvou významných vězeňských dramatech. V oceňovaném filmu The Big House (1930) ztvárnil kapitána Wallaceho, přísného dozorce, který se stává obětí pomsty vězňů. Tento film, který získal Oscara za nejlepší scénář, byl průkopnickým dílem v žánru vězeňských dramat a Jenningsův výkon přispěl k jeho celkovému úspěchu. O rok později si podobnou roli zahrál ve filmu The Criminal Code (1931), kde pod režijním vedením Howarda Hawkse ztvárnil postavu kapitána Gleasona, brutálního hlavního vězeňského dozorce. Jeho výkon byl kritiky označen za "šokující" a "nezapomenutelný", což potvrdilo jeho schopnost ztvárnit komplexní záporné postavy. Jednou z jeho posledních významných rolí byla postava poručíka Johna Fryera ve velkofilmu Mutiny on the Bounty (1935), kde se objevil po boku hvězd jako Charles Laughton, Clark Gable a Franchot Tone. Film získal Oscara za nejlepší film a Jenningsova role námořního důstojníka dále upevnila jeho pověst spolehlivého charakterního herce. Herecký styl a odkaz DeWitt Jennings byl známý svým realistickým hereckým projevem a schopností vtisknout i menším rolím nezaměnitelný charakter. Byl popisován jako "zamračený a podsaditý" herec, který byl "neměnně obsazován jako drsní policisté, soudci nebo jiné autority". Jeho specializací byly role tvrdých, nekompromisních mužů zákona nebo velitelů, ať už na souši nebo na moři. Během své dlouhé kariéry spolupracoval s mnoha významnými režiséry své doby a objevil se v řadě dalších pozoruhodných filmů, včetně snímků Flesh and Blood (1922), The Mystic (1925), Two Arabian Nights (1927), Min and Bill (1930), Arrowsmith (1931), Movie Crazy (1932), Mystery of the Wax Museum (1933), Charlie Chan's Courage (1934) a Death on the Diamond (1934). DeWitt Jennings zemřel 1. března 1937 v Hollywoodu ve věku 65 let, zanechávaje za sebou bohaté filmové dědictví čítající více než 150 filmů, které dodnes svědčí o jeho výjimečném hereckém talentu a všestrannosti.