Leigh Jason

Leigh Jason (26. července 1904, New York, USA – 19. února 1979, Woodland Hills, Los Angeles, USA) byl americký filmový režisér a scenárista, který se významně zapsal do historie hollywoodské kinematografie především svými komediemi a muzikály z 30. a 40. let 20. století. Počátky kariéry Leigh Jason, původním jménem Leigh Jacobson, začínal svou profesní dráhu jako pedagog na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Do filmového průmyslu vstoupil v roce 1924, kdy pracoval jako elektrikář. V roce 1926 se začal věnovat psaní scénářů a o dva roky později, v roce 1928, si změnil jméno na Leigh Jason a zahájil svou režisérskou kariéru. Jeho prvními režisérskými počiny byly filmy The Price of Fear a Wolves of the City, oba z roku 1928. Vzestup v Hollywoodu Ve 30. letech se Jason etabloval jako spolehlivý režisér krátkých filmů a tzv. "béčkových" snímků, především thrillerů a lehkých komedií. Mezi jeho významné rané práce patří filmy High Gear (1933), Metropolitan Nocturne (1935) a Love on a Bet (1936). Postupně se vypracoval k režírování prestižnějších projektů pro velká studia, zejména pro RKO Pictures. Vrchol kariéry Jasonův režisérský rukopis se naplno projevil v druhé polovině 30. let, kdy natočil několik významných filmů. V roce 1936 režíroval hudební komedii That Girl from Paris s operní pěvkyní Lily Pons a Genem Raymondem v hlavních rolích. Film byl nominován na Oscara za nejlepší zvuk a pro studio RKO znamenal finanční úspěch. V roce 1937 natočil muzikál New Faces of 1937 s Miltonem Berlem a Joe Pennerem. Tento film, jehož zápletka nápadně připomíná pozdější slavný snímek Producenti, měl být prvním z plánované každoroční série revue studia RKO, ale kvůli špatnému přijetí u diváků byly plány na další pokračování zrušeny. Jedním z Jasonových nejúspěšnějších filmů byla screwballová komedie The Mad Miss Manton (1938), v níž hlavní role ztvárnili Barbara Stanwyck a Henry Fonda. Tento film kombinující prvky komedie a detektivního příběhu se stal prvním ze tří společných projektů Stanwyckové a Fondy. Snímek vypráví příběh bohaté společenské dívky Melsy Manton, která se svými přítelkyněmi řeší záhadu vraždy, zatímco se zaplétá do romantického vztahu s novinářem Peterem Amesem. Pozdější kariéra V průběhu 40. let Jason pokračoval v režírování filmů jako Lady for a Night (1942), Dangerous Blondes (1943) a Meet Me on Broadway (1946). V roce 1947 natočil snímky Lost Honeymoon a Out of the Blue. Jeho posledním významnějším celovečerním filmem byl válečný snímek Okinawa z roku 1952. Od 50. let se Jason začal více věnovat režírování televizních seriálů, ačkoli příležitostně stále režíroval i celovečerní filmy. Jeho posledním známým filmem byl Festival Girls z roku 1962. Osobní život V roce 1927 se Leigh Jason oženil s Ruth Harriet Louise, která byla první ženskou fotografkou aktivní v Hollywoodu a v letech 1925 až 1930 vedla portrétní studio společnosti Metro-Goldwyn-Mayer. Svatba se konala v chrámu B'nai B'rith a jeho svědkem byl režisér William Wyler. Manželé měli syna Leigha Jr., který zemřel na leukémii v šesti letech. Ruth Harriet Louise zemřela v roce 1940 při komplikacích při porodu, spolu s jejich druhým synem. Leigh Jason byl bratrem režiséra Willa Jasona. Vzdělání získal na Kolumbijské univerzitě. Zemřel 19. února 1979 ve věku 74 let ve čtvrti Woodland Hills v Los Angeles. Odkaz Leigh Jason patří mezi ty hollywoodské režiséry, kteří sice nestáli v první linii slavných tvůrců, ale svou poctivou prací a řemeslným umem přispěli k rozvoji americké kinematografie. Jeho filmy, zejména The Mad Miss Manton, zůstávají dodnes ceněny pro svůj vtip, tempo a schopnost pracovat s hereckými osobnostmi. Jason dokázal obratně kombinovat prvky komedie, romance a napětí, což z něj činilo všestranného režiséra své doby.