Hiroshi Inagaki

Hiroshi Inagaki (30. prosince 1905 – 21. května 1980) byl japonský režisér , který se stal jedním z nejvýznamnějších tvůrců japonské kinematografie. Během své více než pět desetiletí trvající kariéry pracoval na více než 100 filmech a proslavil se především režií jidaigeki epických filmů . Narodil se v Tokiu jako syn shinpa herce a již v sedmi letech debutoval na jevišti jako dětský herec pod jménem Hiroshi Tomei . Začátky kariéry a přechod k režii Inagaki se v roce 1922 připojil ke studiu Nikkatsu jako herec , ale s touhou stát se režisérem přešel k Chiezō Kataoka Productions a v roce 1928 debutoval jako režisér filmem Tenka taiheiki . Po návratu do Nikkatsu pokračoval v natáčení jidaigeki a účastnil se skupiny Naritaki Group mladých filmařů, mezi které patřili Sadao Yamanaka a Fuji Yahiro, kteří společně psali scénáře pod pseudonymem Kinpachi Kajiwara . Stejně jako ostatní členové skupiny byl Inagaki známý svými veselými a inteligentními samurajskými filmy . Samurai trilogie a mezinárodní úspěch Největší mezinárodní úspěch přinesla Inagakimu trilogie o Musashi Miyamotovi, jejíž první díl Samurai I: Musashi Miyamoto z roku 1954 získal čestný Oscar za nejlepší cizojazyčný film . Trilogii dokončily filmy Samurai II: Duel at Ichijoji Temple (1955) a Samurai III: Duel at Ganryu Island (1956) . Inagaki režíroval Toshira Mifuneho ve dvaceti filmech , přičemž jejich spolupráce se stala jednou z nejplodnějších v japonské kinematografii. Rickshaw Man a benátský triumf Inagakiho film Muhōmatsu no isshō (Rickshaw Man) z roku 1943 byl v roce 1989 vybrán jako 8. nejlepší japonský film všech dob v anketě japonských kritiků a filmařů, zatímco barevný remake Rickshaw Man z roku 1958 získal Zlatého lva na benátském filmovém festivalu . Film Rickshaw Man z roku 1958 byl remakeem jeho vlastního filmu z roku 1943 a režisér Hiroshi Inagaki za něj získal Zlatého lva na benátském filmovém festivalu . Velkorozpočtové spektákly ve studiu Toho Inagaki později přešel do studia Daiei a poté do Toho, kde natáčel velkorozpočtové barevné spektákly i jemné díla zobrazující pocity dětí . Počínaje rokem 1955 byl uznáván spolu s Akirou Kurosawou jako jeden ze dvou velkých mistrů epických a historických dramat studia Toho a v roce 1959 vytvořil The Birth of Japan, tisící pamětní film studia Toho, stejně jako úspěšný samurajský film Chushingura z roku 1962 oslavující 30. výročí založení Toho . The Birth of Japan a monumentální produkce Film The Birth of Japan z roku 1959 byl japonský epický nábožensko-fantasy film režírovaný Hiroshi Inagakim se speciálními efekty Eiji Tsuburayy, produkovaný studiem Toho jako jejich slavnostní tisící film a při svém uvedení byl nejdražším japonským filmem, který kdy byl natočen . Film byl nejvýdělečnějším filmem roku 1959 pro Toho a druhým nejvýdělečnějším domácím filmem v Japonsku za daný rok . Poslední velké dílo Samurai Banners Samurai Banners z roku 1969 byl japonský samurajský dramatický film režírovaný Hiroshi Inagakim podle románu Furin kazan od Yasushi Inoue . Film byl nejvýdělečnějším filmem Toho za daný rok a nejvýdělečnějším mezi domácími filmy v Japonsku v roce 1969 . Samurai Banners byl Inagakiho posledním velkým filmem a ve skutečnosti posledním velkým historickým filmem Japonska na více než desetiletí, přičemž Toshiro Mifune v tragické roli samurajského válečníka Kansuke Yamamoto představoval ústřední bod tohoto epického díla . Ačkoli byl hrdý na své poslední dílo Furin Kazan (Samurai Banners, 1969), nebyl schopen najít financování v stále konzervativnější atmosféře Japonska 70. let, a ze všech desítek filmů, které natočil, často říkal, že jen hrstku skutečně chtěl natočit: trilogii Samurai (1954-6) a Furin Kazan .