Sabrina Impacciatore, narozená 29. března 1968 v Římě, je italská herečka, která se prosadila jak v domácí kinematografii, tak na mezinárodní scéně. Narodila se otci z regionu Abruzzo a matce ze Sardinie. Herecké vzdělání získala na prestižní škole Actors Studio v New Yorku a absolvovala také několik hereckých kurzů v Římě. Počátky kariéry Svou profesionální dráhu zahájila v 80. letech v italském divadle. Ve věku 25 let ji objevil režisér Gianni Boncompagni, který ji díky její výrazné osobnosti obsadil do populárního televizního pořadu "Non è la Rai". Její talent a všestrannost ji brzy vynesly další příležitosti - stala se první ženou, která moderovala jako jediná prezentérka prestižní každoroční koncert Primo Maggio. V 90. letech účinkovala v několika varietních pořadech včetně "Macao" (1997) a získala popularitu díky svým komediálním imitacím, zejména postavy Lary Croft v pořadu "Ciro". Filmová kariéra Na filmovém plátně debutovala v roce 1999 ve snímku Il Compagno režiséra Francesca Maselliho. Její první významnou filmovou rolí byl však až The Last Kiss (L'ultimo bacio) z roku 2001 pod vedením Gabriele Muccina, který se stal jejím dlouholetým spolupracovníkem. S Muccinem později natočila také filmy Kiss Me Again (Baciami ancora, 2010) a There's No Place Like Home (A Casa Tutti Bene, 2018), na jehož scénáři se také podílela. Uznávané role Mezi její nejvýznamnější filmové počiny patří role ve snímcích The Passion of the Christ (2004) režiséra Mela Gibsona, kde ztvárnila postavu Seraphie, dále Concorrenza Sleale a Gente di Roma režiséra Ettore Scoly a Manuale d'amore (The Handbook of Love, 2005) Giovanniho Veronesiho. Za svůj výkon ve filmu Napoleon and Me (N - Io e Napoleone, 2006) režiséra Paola Virzìho získala prestižní italskou cenu Ciak d'Oro pro nejlepší herečku ve vedlejší roli a byla nominována na cenu David di Donatello. O rok později obdržela druhou nominaci na stejnou cenu za film Miss F (2007) režisérky Wilmy Labate. Kultovní status v Itálii V Itálii si získala kultovní status díky černé komedii Amiche da morire (2013) režisérky Giorgie Fariny, kde ztvárnila jednu ze tří sicilských žen zapletených do vraždy. Za tento výkon získala ocenění Super Ciak d'Oro 2013. Její všestrannost dokládají i další filmy jako Pauline Detective (2012), Pane e Burlesque (2014) a Sei mai stata sulla luna? (Ever Been To The Moon?, 2015). Kromě filmů se věnovala i divadlu, kde slavila úspěch zejména s monologem "È stato così" podle stejnojmenného textu Natalie Ginzburgové a s inscenací "Venere in pelliccia" (Venus in Fur) v režii Valtera Malostiho, za kterou získala cenu Flaiano. Mezinárodní průlom Skutečný mezinárodní průlom přišel v roce 2022, kdy byla obsazena do role Valentiny, manažerky hotelu v druhé sezóně úspěšného seriálu HBO The White Lotus. Její ztvárnění přísné, ale vnitřně zranitelné ženy, která se potýká s vlastní sexualitou a osamělostí, jí vyneslo nominaci na cenu Emmy v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli v dramatickém seriálu. Spolu s celým obsazením získala v roce 2023 cenu Screen Actors Guild Award za vynikající výkon ansámblu v dramatickém seriálu. V seriálu se proslavila i improvizovanou hláškou, kdy přirovnala postavu Jennifer Coolidge k Peppa Pig, což se stalo virálním momentem. Současná kariéra V roce 2024 ztvárnila fiktivní verzi sebe samé v druhé sezóně italského seriálu Call My Agent - Italia. Její nejnovějším projektem je hlavní role Esmeraldy Grand v americkém komediálním seriálu The Paper, který je zasazen do stejného fikčního světa jako populární seriál The Office. Sabrina Impacciatore tak potvrzuje svou pozici výrazné mezinárodní herecké osobnosti, která dokáže přesvědčivě ztvárnit jak dramatické, tak komediální role.

Trailery