Antonio Hortelano

Antonio Hortelano Hontangas, narozený 16. září 1975 ve Valencii, je španělský herec, režisér a divadelní producent. Vystudoval Vysokou školu dramatického umění ve Valencii, ale brzy se přestěhoval do Madridu, aby rozvíjel svou hereckou kariéru. Počátky kariéry a průlom Svou hereckou dráhu zahájil v roce 1995 rolí Cosmeho ve filmu El Seductor (The Seductor) režiséra Josého Luise Garcíi Sáncheze. Následující rok se objevil ve filmech La sal de la vida a La camisa de la serpiente. Před svým velkým průlomem účinkoval v menších rolích v televizních seriálech jako Turno de oficio a Médico de familia. Skutečný zlom v jeho kariéře přišel v roce 1998, kdy získal roli Joaquína "Quimiho" Verdeta v populárním španělském seriálu Compañeros. Jeho postava rebela z Colegio Azcona, kterou ztvárnil v téměř 100 epizodách od března 1998 do června 2001, mu přinesla obrovskou popularitu po celém Španělsku, zejména mezi mladými diváky. Quimi a Valle (kterou hrála Eva Santolaria) se stali jedním z nejoblíbenějších televizních párů 90. let a Hortelano je dodnes neodmyslitelně spojen s touto postavou. Seriál Compañeros se stal masovým fenoménem s až šesti miliony diváků a získal více než deset ocenění, včetně ceny ONDAS za nejlepší národní seriál. Filmová kariéra V roce 2001 si Hortelano zopakoval svou roli Quimiho ve filmu No te fallaré (I Won't Let You Down), který byl filmovou adaptací seriálu Compañeros. Film sleduje životy Valle a Quimiho, kteří se po letech znovu setkávají. Valle pracuje jako tanečnice v nočním klubu a přitahuje ji jeho majitel, zatímco Quimi opustil svou rebelskou minulost a vede stabilnější život. No te fallaré se stal pátým nejúspěšnějším španělským filmem roku 2001. V roce 2003 Hortelano ztvárnil dvě významné role ve filmech, které patří mezi jeho nejznámější díla. Ve filmu Cosa de brujas (The Witch Affair) hrál Serafina, posla, který se po nehodě na kole stává součástí mysteriózního příběhu spojeného s černou kočkou s bílou skvrnou na čele. Téhož roku hrál hlavní roli Toniho ve filmu Más de mil cámaras velan por tu seguridad (More Than a Thousand Cameras Are Working for Your Safety), režírovaném Davidem Alonsem. V tomto thrilleru ztvárnil mladíka, který se po rozchodu se svou přítelkyní Susanou snaží získat ji zpět, ale místo toho se on a jeho přátelé zapletou do nebezpečného dobrodružství po tajemném telefonátu, který je zve na půlnoční setkání v opuštěné zoologické zahradě. Jeho filmografie zahrnuje také snímky jako Diario de una becaria (2003) a Desde que amanece apetece (2005). Návrat k televizi a divadlu Po úspěchu v Compañeros se Hortelano objevil v několika dalších televizních projektech. Účinkoval v seriálech jako SMS (2006-2007), Punta Escarlata (2011), El don de Alba (2013) a Sin identidad (2014-2015). V Punta Escarlata ztvárnil postavu Maxe Vily, v El don de Alba hrál Gabriela Vegu, nejlepšího přítele hlavní postavy Alby, a v Sin identidad se představil jako Francisco González Torres, přezdívaný "Curro". V roce 2007 se Hortelano začal věnovat divadlu, když účinkoval v inscenaci Olvida los tambores. Od té doby nastudoval více než deset divadelních her, mezi nimiž vynikají Burundanga, Nuestras mujeres, Dos más dos, La fuerza del cariño a La Cuenta. V roce 2020 rozšířil své působení v divadle o režii, když režíroval hry Llámame a En el aire. V roce 2023 uvedl film Venus a připravil divadelní hru La ilusión conyugal, kde působil jako režisér a producent. Současná kariéra a osobní život V roce 2025 by měl mít premiéru jeho nový film Mi cielo tu infierno, režírovaný Albertem Evangeliem, ve kterém hraje po boku Sandry Cervery a Tànie Fortey. V posledních letech se také věnoval krátkometrážním filmům, jako jsou Mi mamá me mima (2023), Toni Vargas (2022), Solo una más (2020), Manuela (2018) a El viatge (2017). Antonio Hortelano žije již více než 20 let v pohoří Sierra de Guadarrama nedaleko Madridu, kam se přestěhoval kvůli lásce k přírodě a klidu. Na rozdíl od mnoha svých kolegů nemá žádné sociální sítě a o svém soukromém životě hovoří jen zřídka. Podle rozhovorů žije v horské oblasti Madridu, kam se přestěhoval hledaje klid. Mezi jeho oblíbené filmy patří Přelet nad kukaččím hnízdem. Za svou práci v seriálu Compañeros byl nominován na cenu Iris za nejlepší mužský herecký výkon a na cenu TP de Oro pro nejlepšího herce. Jeho výkon v krátkém filmu El ingenio mu vynesl cenu pro nejlepšího herce na X. Mezinárodním festivalu krátkých filmů v Almeríi.