Med Hondo

5.4

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Med Hondo
Med Hondo (vlastním jménem Mohamed Abid), narozen 4. května 1935 v Aïn-Béni-Mathar v Maroku, zemřel 2. března 2019 v Paříži, byl významný marocko-francouzský herec, režisér, scenárista a producent, považovaný za jednoho ze zakladatelů africké kinematografie. Počátky a vzdělání Hondo pocházel z velmi skromných poměrů. Jeho matka byla Mauritánka a otec Senegalec. Vzhledem k omezeným finančním možnostem rodiny nemohl pokračovat ve vzdělání po základní škole, přestože vykazoval mimořádné nadání. V roce 1954 absolvoval studium na Mezinárodní hotelové škole v Rabatu, kde se vyučil kuchařem. V roce 1959 emigroval do Francie, kde nejprve pracoval v Marseille a později v Paříži jako přístavní dělník, zemědělský pracovník, číšník, kuchař a doručovatel. Podobně jako mnoho afrických imigrantů zjistil, že nemůže pracovat ve svém oboru a za podřadnou práci dostává nižší plat než Francouzi. Tyto zkušenosti s rasismem a diskriminací později výrazně ovlivnily jeho filmovou tvorbu. Herecká kariéra a dabování V Paříži začal Hondo studovat herectví pod vedením slavné francouzské herečky Françoise Rosay. Hrál v klasických divadelních hrách Shakespeara, Molièra a Racina, ale brzy si uvědomil, že pro černošské herce neexistují zajímavé a komplexní role. V roce 1966 proto založil vlastní divadelní společnost Shango (pojmenovanou po jorubském bohu hromu) a později Griot-Shango společně s hercem Robertem Liensolem z Guadeloupe. Tyto soubory uváděly hry afrických a afrokaribských dramatiků, včetně děl Aimé Césaira, René Depestra a Amiriho Baraky. Díky divadlu získal Hondo role v rozhlase, televizi a filmu. Jeho herecká kariéra zahrnovala menší role ve filmech významných režisérů, jako byli Jean-Luc Godard (Masculin Féminin, 1966), Costa-Gavras (Un Homme de trop, 1967), Robert Enrico (Tante Zita, 1968) a John Huston (A Walk with Love and Death, 1969). Největší popularitu však získal jako dabér. Pro francouzské publikum se stal známým především jako oficiální francouzský hlas Eddieho Murphyho (od filmu Beverly Hills Cop z roku 1984), Morgana Freemana (včetně role detektiva Somerseta ve filmu Se7en), Sidneyho Poitiera a dalších afroamerických herců. Daboval také animované postavy, včetně Oslíka ve filmové sérii Shrek a Rafikího v Lvím králi. Režisérská dráha Hondo patří mezi nejvýznamnější africké filmové tvůrce. Jeho režijní debut Soleil O (1970) byl natočen s rozpočtem pouhých 30 000 dolarů, které si vydělal dabováním amerických filmů. Snímek byl uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v sekci Týden kritiky a získal Zlatého leoparda na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu. Film pojednává o zkušenostech afrického imigranta ve Francii a jeho střetu s rasismem a diskriminací. Mezi jeho další významná díla patří Les Bicots-Nègres vos voisins (1974, známý také jako Arabs and Niggers, Your Neighbours), který pokračuje v kritice kolonialismu a rasismu. Jeho nejambicióznějším projektem byl West Indies (1979), první africký filmový muzikál, který s rozpočtem 1,3 milionu dolarů představoval v té době nejdražší africkou filmovou produkci. Tento epický satirický muzikál zachycuje téměř čtyři sta let historie francouzských Západních Indií, od otroctví až po současné vysídlení ve Francii. Na jeho dokončení pracoval sedm let. V roce 1986 natočil Hondo film Sarraounia, který vypráví skutečný příběh západoafrické královny, jež se na konci 19. století postavila francouzským koloniálním vojskům. Tento film byl prvním africkým snímkem natočeným v cinemascope formátu a mohl vzniknout díky podpoře Thomase Sankary, tehdejšího prezidenta Burkiny Faso. Filmový styl a odkaz Hondova tvorba se vyznačuje odvážnými formálními experimenty a silným politickým poselstvím. Jeho filmy se zabývají tématy kolonialismu, rasismu, imigrace a kulturní identity. Jako režisér se snažil vytvořit nový filmový jazyk, který by se osvobodil od dominantních hollywoodských narativních a psychologických mechanismů. Hondo byl také hlasitým zastáncem alternativní kinematografie marginalizovaných skupin a často pomáhal dalším černošským filmařům realizovat jejich projekty. Med Hondo zemřel 2. března 2019 v Paříži ve věku 83 let. Jeho filmový odkaz zahrnuje 13 filmů, které jsou považovány za zásadní díla africké kinematografie. V roce 1999-2000 obdržel stipendium McMillan Stewart Fellowship in Distinguished Filmmaking na Harvardské univerzitě, která nyní uchovává jeho materiály a pracuje na digitální restauraci jeho nejvýznamnějších děl.


Med Hondo: Filmy a pořady 56



Dodatečné informace

Narození:
4. 5. 1935
Úmrtí:
2. 3. 2019

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.