Dorothy Hart

Dorothy Hart (4. dubna 1922 – 11. července 2004) byla americká herečka, známá především svými vedlejšími rolemi v hollywoodských filmech pozdních 40. a raných 50. let 20. století. Raný život a vzdělání Dorothy Hart se narodila v Clevelandu v Ohiu jako dcera pojišťovacího manažera Waltera Harta a jeho manželky Mary. Po absolvování jednoho roku na Denisonově univerzitě získala bakalářský titul na Case Western Reserve University. Během studií byla členkou univerzitního spolku Kappa Alpha Theta. Již v mládí projevovala zájem o umění a získala herecké zkušenosti v Cleveland Play House, kde se rozhodla pro pěveckou kariéru. Cesta k filmu Hartové kariéra se dramaticky změnila v roce 1944, kdy její přítel z novin přihlásil její fotografii do soutěže "National Cinderella Cover Girl Contest of 1944" pořádané společností Columbia Pictures. Z 20 000 soutěžících Dorothy zvítězila. Ačkoli součástí výhry byla filmová smlouva, Hart ji zpočátku odmítla, protože se chtěla nejprve zdokonalit v herectví na Broadwayi. Po vítězství v soutěži se přestěhovala do New Yorku, kde začala pracovat jako modelka a její tvář se objevovala na obálkách prestižních časopisů jako Cosmopolitan, McCalls a Esquire. Filmová kariéra V srpnu 1946 podepsala Dorothy Hart smlouvu se společností Columbia Pictures. Její první významná filmová role přišla ve westernu Gunfighters (1947), kde hrála po boku Randolpha Scotta a Barbary Britton. Během natáčení v Arizoně se zranila při jízdě na koni a musela podstoupit menší operaci. V roce 1947 se dostala do sporu s Mary Pickford, která ji žalovala o 79 000 dolarů, protože odmítla roli ve filmu There Goes Lona Henry. Hart nechtěla podepsat sedmiletý kontrakt kvůli jediné filmové příležitosti, což ukazuje její odhodlání řídit svou kariéru podle vlastních představ. Mezi její nejvýznamnější filmy patří The Naked City (1948), kde ztvárnila snoubenku postavy Howarda Duffa. Tento film noir, režírovaný Julesem Dassinem, byl průkopnický svým dokumentárním stylem a natáčením v reálných lokacích New Yorku. Film získal dva Oscary a je považován za klasiku svého žánru. V roce 1948 natočila Hart pro Universal Pictures filmy Larceny s Shelley Winters a The Countess of Monte Cristo se Sonjou Henie. V roce 1949 se objevila ve filmu Undertow režiséra Williama Castla, kde ztvárnila zápornou postavu, která zradí svého snoubence. Významnou roli získala ve filmu I Was a Communist for the FBI (1951), kde hrála komunistickou učitelku, která se postupně odvrací od strany. Tento film, natočený v období studené války, byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší dokumentární film, ačkoli šlo o hraný snímek. V roce 1952 se Dorothy Hart stala desátou herečkou, která ztvárnila Jane po boku Lexe Barkera jako Tarzana ve filmu Tarzan's Savage Fury. Byla to její jediná role v této populární filmové sérii. Ve stejném roce se objevila ve svém posledním filmu Loan Shark s Georgem Raftem, kde nahradila nemocnou Gail Russell. Život po Hollywoodu V roce 1952 Hart opustila filmový průmysl, aby pracovala pro Americkou asociaci pro Spojené národy v New Yorku. Jako první ženská umělkyně této organizace vystupovala v OSN a byla pozorovatelkou na setkání Světové federace Spojených národů v Ženevě v letech 1957-1958. V 50. letech také neúnavně pracovala pro Červený kříž. V roce 1954 se provdala za Fredericka Pitteru, s nímž měla v roce 1961 syna Douglase. Manželství skončilo rozvodem v roce 1965. Po narození syna se Hart rozhodla opustit svou pozici v OSN i příležitostné televizní vystoupení a přestěhovala se do Asheville v Severní Karolíně, aby byla blíže svým rodičům a mohla vychovávat syna v klidnějším prostředí. V pozdějších letech se věnovala pěstování růží, psaní poezie a malování. Dorothy Hart zemřela 11. července 2004 v Ardenu v Severní Karolíně ve věku 82 let na komplikace spojené s Alzheimerovou chorobou.